Ohrada bývala kulturním centrem Prahy
Do hostince Na Ohradě se scházeli hosté za sportem, hudbou a tancem, ale také kvůli mnohem větší estrádě — sídlila tu totiž první zoologická zahrada Velké Prahy.
Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.
AktualizovatZadejte text
Do hostince Na Ohradě se scházeli hosté za sportem, hudbou a tancem, ale také kvůli mnohem větší estrádě — sídlila tu totiž první zoologická zahrada Velké Prahy.
Správce statku Pražačka Josef Stome měl čtyři dcery. Mezi nápadníky, kteří za nimi docházeli, byl i Karel Hartig, budoucí zakladatel Žižkova.
Ačkoli patří k nejrušnějším křižovatkám v Praze, původ jejího názvu není dodnes zcela zřejmý. Tři nejpravděpodobnější varianty vám přinášíme.
Žižkovský starý židovský hřbitov v Mahlerových sadech má za sebou spletitou historii. Spolu s mrtvými tu našlo místo posledního odpočinku i 180 svitků Tóry.
Začátek listopadu patří Dušičkám — Památce všech zesnulých. Jejich jímavé příběhy vyprávějí i náhrobky na největším pražském hřbitově na Olšanech.
Obchody všeho druhu, staré Divadlo Ponec nebo moderní městské lázně. Tím vším se svého času mohla pochlubit Husitská ulice.
Z legendární Bezovky v Prokopově ulici zůstal dnes už jen název supermarketu a příběh, který stojí za to si připomenout.
Myšlenka uctít na Vítkově památku husitů a Jana Žižky z Trocnova sahá až do roku 1882. Cesta k její realizaci byla ale svízelná — trvala přes sedmdesát let.
Po odeznění restrikcí můžeme pomalu vyrazit na předzahrádky restaurací. Ty lákají kolemjdoucí k posezení a občerstvení v metropoli už od 19. století.
Události Květnového povstání nám v rámci cyklu historických ohlédnutí zprostředkoval člen Klubu přátel Žižkova Miroslav Čvančara, kterému bylo tehdy jedenáct let.