
Zapomenutý žižkovský mistr, který dobyl Evropu
Nejslavnější varhany rozeseté po Česku i dalších evropských zemích se před stoletím rodily v dílně Emanuela Štěpána Petra v žižkovské usedlosti Bezovka.
Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.
AktualizovatZadejte text
Nejslavnější varhany rozeseté po Česku i dalších evropských zemích se před stoletím rodily v dílně Emanuela Štěpána Petra v žižkovské usedlosti Bezovka.
Vychovatel, pedagog a kněz zasvětil svůj život pražským dětem. Praha 3 si připomíná sto třicet let od Pitterova narození figurkou v žižkovském betlému.
Vítkov, Šibeniční vrch, Parukářka a Židovské pece — to jsou přírodní dominanty Prahy 3, které plní už od středověku pro obyvatele města významnou funkci.
Až šest tisíc těl francouzských vojáků leží v dosud neobjevených šachtách pod dnešními domy a parky v okolí žižkovského vysílače. Zemřeli, když okupovali Prahu.
Žižkova tvrz stojící nedaleko Litoměřic byla díky modernímu opevnění unikátní nejen v Českém království, ale i v celé Evropě. Dnes z ní zbyly jenom ruiny.
V oblasti Balkánu leží zahrádkářská osada a taky prvorepublikové kolonie Domov a Vlastní silou. Jejich vznik komentoval svého času v novinách i slavný spisovatel.
Ne každý ví, že některé žižkovské interiéry skrývají slavná malířská díla. Obrazy českých mistrů v tichu zdobí kostel sv. Prokopa i budovu radnice.
Místním se podařilo přesvědčit vinohradskou radnici o nutnosti koupit vlastní stříkačku až v roce 1873 — těsně po tom, co lehl popelem hostinec Ohrada.
Zahradní kolonie na Žižkově se mnohokrát stěhovaly, až vytvořily největší osadu Na Balkáně. Za války se tam pěstovalo nejenom ovoce, ale i exotičtější plodiny.
Funkcionalistický palác Všeobecného penzijního ústavu skrýval sedm set kanceláří a stal se symbolem nové doby. Teď se má budova proměnit na kulturně-společenské centrum.