Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Na vašem soukromí nám záleží

My, Městská část Praha 3, IČO 00063517, používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. pro zlepšení kvality našich webových stránek a jejich obsahu. Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu.

Přeskočit na hlavní obsah

Žižkovská vozovna slaví 110 let

Stávala osamocená v polích, během povstání její tramvaje chránily hrdiny na barikádách. Dneska je v sousedství žižkovského depa také kulturní středisko.

Praha patří mezi tramvajové velmoci. Pražské vozy na pětadvaceti denních a devíti nočních linkách každoročně převezou druhý nejvyšší počet cestujících na zeměkouli — 380 milionů přepravených pasažérů trumfne už jen Budapešť.

Dějiny pražské tramvajové dopravy sahají i na Žižkov. Právě tady byla 28. dubna 1912 otevřena vozovna pro 90 elektrických vozů. „Když z ní poprvé vyjely tramvaje, nebylo její okolí ještě vůbec zastavěno,“ popisuje první dny žižkovského depa historik Pavel Fojtík. V sousedství tehdy stávala pouze Schillerova fabrika, malá továrnička a strojírna s výrobou kotlů, jinak byla vozovna v polích osamocena. Cesta prvních tramvají vedla úzkou výpadovkou známou jako Jihlavská, Vídeňská nebo Horská či oficiálně Poděbradova a dnes Koněvova. Žižkov měl tehdy ještě statut samostatného okresního města.

S Prahou 3 je neodmyslitelně spojena tramvajová linka číslo 9. Vznikla 11. dubna 1908 očíslováním trasy, která byla do té doby na papírových jízdenkách značena zkratkou S jako Smíchov. Její provoz zajišťovaly Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, dnešní Dopravní podnik, a trasa byla následující: Olšany — Nákvasova ulice (dnes Olšanské náměstí) — Prokopovo náměstí — Žižkov U Bulhara — Nádraží Františka Josefa I. (dnes Hlavní) — Museum — Václavské náměstí a dál přes Národní divadlo a Újezd až na Západní nádraží, dnes Smíchovské. O dva roky později se trasa prodloužila přes Černínovu ulici a Ohradu do konečné v zastávce Schillerova továrna (dnes Vozovna Žižkov). V roce 1977 došlo k velké změně: v části Koněvovy ulice byly od Ohrady k dnešní zastávce U Památníku koleje zrušeny a jízda odkloněna přes Nákladové nádraží a Olšanské náměstí. Dnešní trať od Spojovací do Řep měří sedmnáct kilometrů a tramvaj ji projede asi za hodinu.

Historie tramvají na Žižkově je ale mnohem starší. V jeho katastru se totiž nacházela ještě jedna vozovna, která stála v Chelčického ulici. Byla to koněspřežná dráha belgického podnikatele Eduarda Otleta spojující Husitskou, Prokopovou, Rokycanovu a právě Chelčického, kde končila. Technicko-policejní zkouška nové tratě byla hotová už koncem listopadu 1883. Tehdy ale vypukla epidemie černých neštovic a provoz nebylo možné zahájit, takže pravidelné spoje vyjely až poslední den roku. První vůz startoval v šest hodin ráno, další následovaly v pětiminutových intervalech. Poslední pak vyjel ze Žižkova do Prahy v půl desáté večer.
Areál „koňské“ vozovny stál u dnešní zastávky Lipanská, kde ho svíraly ulice Táboritská a Chelčického. Základem byla taškami krytá zděná stáj pro 120 koní se skladem krmiva a steliva. Koncem roku 1898 tu bylo 42 vozů, z toho 19 zimních a 23 letních. To už ale pomalu nastával soumrak koňské síly a 27. října 1901 večer koňka zatáhla do vozovny v Chelčického ulici naposledy. Následující ráno se vydaly na trať kolem Bezovky poprvé do pravidelného provozu elektrické tramvaje, které za nějaký čas mířily právě až do vozovny u Schillerovy továrny.

Během 110 let trvání depa v Koněvově ulici vyjíždějí řidiči do služby den co den. Tradici přerušili jen jednou. „Bylo to během Pražského povstání v roce 1945, kdy se 5. května zastavil provoz a většina pražských tramvají se stala součástí barikád. Jízdy byly obnoveny až 22. května 1945,“ připomíná Pavel Fojtík. Žižkovská vozovna je od té doby stále v provozu a patří mezi nejstarší v metropoli. Z dalších se výročí v plné službě dočkalo pouze depo ve Strašnicích. To vzniklo už roku 1908, za první republiky bylo ale zásadně přestavěno. Funkční jsou také Střešovice z roku 1909, tamní prostory ale slouží částečně jako muzeum a výpravna historických vozů.

Sdílet:

Josef H. Mysliveček

02. 04. 2022

Login