Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Můžeme pracovat s cookies,
ať víme, jak to na našem webu žije?

Přeskočit na hlavní obsah

Zahrada, která zdobila květinami Prahu

Žižkov téměř 100 let zásoboval Prahu květinami. Fungovaly tu pro ten účel dvě velké zahrady. Jedna u VŠE a později druhá pod Vrchem sv. Kříže.

Kousek od Basilejského náměstí je dodnes ulice U Zásobní zahrady. Je to poslední památka na velkokapacitní zahradnictví, které od roku 1937 zásobovalo květinami velkou část Prahy. Zásobovací zahrada se sem k Parukářce přesunula ze Zahrady rajské, která fungovala kousek od Vysoké školy ekonomické.

V místech dnešního parku Rajská zahrada stály původně vinice založené už Karlem IV. V 19. století tam fungovala oblíbená letní restaurace, občas odtud stoupali k nebi první vzduchoplavci ve svých balonech. Park později koupilo město, které tu v roce 1863 zbudovalo Rajskou zahradu coby součást městského plánu, jehož cílem bylo vytvořit z rozsáhlého komplexu zahrad a parků kolem celého města opevněný zelený pás. Rychlý rozvoj zástavby však záměr překazil.

V roce 1885 městský zahradní architekt František Thomayer, bratr zakladatele české interny Josefa Thomayera, navrhl, aby se Rajská zahrada stala zásobní zahradou městských sadů. Kapacitou měla pokrývat potřeby pražských parků, zejména v předpěstování letniček a dekoračních rostlin, a samozřejmě měla zásobovat květinami městské reprezentační akce. Z Thomayerových zápisků se lze dočíst, že když se v roce 1891 konala zemská jubilejní výstava, na výzdobu jednotlivých pavilonů vysázely městské sady 120 tisíc rostlin. Rajská zahrada tak zásobovala Prahu až roku 1937, kdy byla v její severní části postavena budova Baxových učňovských škol, nyní Vysoká škola ekonomická. Produkce zahrady se postupně přesunula do nových prostor pod Vrch sv. Kříže. V místech dnešního areálu Central Park tak vznikla zásobní zahrada hlavního města Prahy.

Kdo by se ale do těchto míst vydal dříve, našel by kopec a jeho okolí obestavěné továrnou na střelivo Sellier & Bellot, lidově nazývanou Kapslovna. Ještě ve 30. letech, kdy zde pracovalo asi 1 000 dělníků, obklopovala továrnu zeď, která rozdělovala Vrch sv. Kříže a areál Parukářky. Začínala na úrovni Ostromečské ulice a končila v ulici Chelčického, což tehdy byla pouze prašná cesta. Dál směřovala k Basilejskému náměstí, které mělo zastavěnou pouze stranu blíže k Ohradě, a zhruba mezi Hájkovou a Domažlickou se vracela do Jeseniovy. Protože Kapslovnu obklopovalo stále více nově postavených domů, stala se nebezpečím pro své okolí a výroba byla postupně utlumena a přestěhována do Vlašimi. V jižní části areálu ještě vzniklo Dostálovo zahradnictví.

Zeď kolem jižní části Kapslovny byla kolem roku 1960 postupně bourána a spolu s ní zaniklo i zahradnictví a zásobovací zahrada. V uvolněném prostoru měl vzniknout park spojený s Vrchem sv. Kříže a nová sportovní hala, nic z toho se však neuskutečnilo. Dodnes je patrná proluka, která vznikla při výstavbě domů na Želivského ulici směrem k Basilejskému náměstí a která měla umožnit snadnější přístup k plánované hale. Ulice, do které proluka vede, byla pojmenována Ke stadionu, po výstavbě Central Parku pak dostala jméno Ke Kapslovně.

Z fabriky se dodnes zachovala pouze budova střelnice, v níž sídlí Klub biatlonu Žižkov. Plochu zrušeného zahradnictví využívá oddíl vodních skautů. Dlouho vydržela taky budova žižkovského chudobince, který stával tam, kde je dnes přístupová silnice k SK Žižkov. Vznikl v roce 1921, roku 1930 byl předělán na byty, po sametové revoluci zde sídlila bezpečnostní agentura. Ještě během stavby rezidenční čtvrti Central Park v letech 2005 až 2007 byla budova součástí staveniště.

V roce 1996 dostala ulice vedoucí na Olšanské náměstí a Parukářku podél zadní traktu budov název Pitterova. Přístup z Olšanské je však možný jen přes parkoviště mezi domy nebo od ulice Želivského, kdy je třeba jít kolem Central Parku. Projekt rezidenční čtvrti se nakonec nerealizoval celý, a tak plochy směrem k Pitterově ulici čekají na úpravu. V blízké době vznikne v lokalitě park.

Sdílet:

Josef H. Mysliveček a Klub přátel Žižkova

01. 07. 2021

Login