Svobodná doprava

Kola a koloběžky se už zase mnohde válejí po ulicích a chodnících. Turisté nejspíš nechápou návody, mládež si na nich vybíjí pubertální zlobu. Přesto běda, když na to poukážete. Snese se na vás hněv fanoušků alternativního způsobu dopravy. Představte si, co by se stalo, kdybyste si auto zaparkovali na střeše nebo si jen tak pohodili kolem náhradní kola nebo kapotu. Bordel stejný, ale reakce by byla odlišná! Auto je nepřítel. Nezáleží na tom, jestli je vaše osobní, nebo jde o zásobovací dodávku potravin. Auto je prostě zlo. On ten svět ale není černobílý. Data ukazují, že dopravní přestupky páchají všechny skupiny zhruba stejně. Jen koloběžkáři jsou výjimkou. V návodu na užití koloběžek snad stojí, že k jejich použití je potřeba vypít minimálně pět piv a pak ve dvou vyrazit ulicí v protisměru. A majitelé jejich půjčoven neplatí ani za zábor veřejného prostranství. Jen kasírují. Řidiči aut naopak platí mnohé. I parkování. A chtějí-li zaparkovat, tak mnohdy nemohou, neboť není kde. Představa, že řidiči přesednou pod ideologickým tlakem na bicykly a aut se zbaví, je cynická jako pubertální vtip. Nejen s ohledem na to, že ne každý je schopen na kole jezdit, ale též proto, že majitelé aut oproti cyklistům v důsledku užívání vozidla výrazně a všemožně přispívají do veřejného rozpočtu, a tudíž právem očekávají, že za své daně obdrží od státu a obce alespoň nějakou protihodnotu. Proto říkám, nediktujme lidem, jak se mají dopravovat. Dovolme každému, ať se dopravuje, jak chce. Nešikanujme ty, kdo se rozhodnou svobodně jinak, třeba i proti módnímu trendu. To už tady totiž jednou bylo.