Milan Gelnar: Úspěch knihy se nedá odhadnout
Je ředitelem nakladatelství Argo, které sídlí na Žižkově. Podle něj se teď čeští autoři prodávají dobře a je po nich poptávka. Prosazují se i v zahraničí.
Vyplatí se dnes nakladatelům investovat do českých autorů, nebo je jistější vsadit na zahraniční bestseller?
Většina současných nakladatelů začala upřednostňovat česká témata a české autory. A taky s nimi umí lépe zacházet. Dává se víc prostoru našim dějinám, prostředí, vztahům, událostem. Nakladatelé se taky víc zaměřují na propagaci domácích spisovatelů. Jejich marketingovou výhodou je to, že jsou na rozdíl od těch zahraničních dostupní, je možné s nimi organizovat besedy a autorská čtení. Vydat původní prózu je navíc jednodušší a levnější než dělat překlad. Postupně se ukazuje, že zdejší autoři se u nás prodávají stejně dobře jako ti zahraniční. Jeden z prvních nakladatelů, který s nimi začal pracovat, byl Host a tomu se to vyplatilo. My máme tak čtyřicet autorů, které si hýčkáme. Dobře se prodává například Emil Hakl nebo Miloš Urban.
Orientují se čtenáři i v dnešní době podle recenzí?
Literární kritiky se už moc nepíšou, teď jsou v popředí sociální sítě. I my spolupracujeme s různými influencery nebo sami vytváříme události. A pak fungují taky různé tamtamy a šeptanda. Já bych navíc dřívější literární recenze nepřeceňoval. Obvykle byly poplatné tomu, kdo je psal.
Co stojí za úspěchem knihy?
Fakt, že se autor dovede trefit do vkusu, do potřeb, do současné poptávky. Teď se hodně zpracovávají tzv. malé dějiny. Ale těch vlivů je víc. Je důležité, jestli autor dává rozhovory, je vidět, účastní se akcí. Rozhoduje taky název. Úspěch knihy se ale nedá odhadnout. Nakladatelé sami nevědí, jestli se z ní stane bestseller, spíš je to věc štěstí. Vezměte si například Šifru mistra Leonarda. Podobné téma bylo zpracované několikrát, ale Dan Brown s ním přišel v pravou chvíli a jeho nakladatelství využilo navíc marketingově to, že Vatikán dal tenhle román na seznam nedoporučovaných knih.
Co se považuje za bestseller u nás?
Záleží na žánru. Když vezmeme beletrii, tak pokud se prodá okolo tří tisíc kusů, je to úspěch. Dřív byla ta čísla vyšší, prodalo se třeba dvacet tisíc výtisků. Teď ale vycházejí spousty knih a taky vzrostly náklady. My začínáme na 1 600 kusech, pokud tedy nejde o zvučná jména jako například Petra Hůlová. Zatímco většina autorů nemá šanci se psaním uživit, třeba právě Hůlová nebo Pavla Horáková ano. Takový stav je ale všude. Úspěšných autorů je i v zahraničí jen malé promile.
Jsou čeští spisovatelé často překládáni?
Docela ano. Překládají se Jáchym Topol, Petra Hůlová, Alena Mornštajnová, Emil Hakl, Miloš Urban. Většinou se to týká neangloamerické oblasti, kde je těžké prorazit, protože tam překlady tvoří jen tři procenta prodejů.
Knihy jsou stále dražší. Mají kamenná knihkupectví budoucnost?
U nás je problém, že knihy nemají jednotnou cenu. Na webu najdete i dvaceti nebo třicetiprocentní slevu. Jestli na tom bude někdo tratit, tak právě kamenná knihkupectví.