Spor o výši příspěvků developerů

Nejen Prahou 3 v poslední době otřásá spor o výši příspěvků developerů na veřejnou vybavenost, jako jsou školky, školy, parky, rozšíření sítě MHD a vůbec všechny náklady, které město a městské části mají s jakoukoli novou výstavbou. Jakkoli jsem ráda, že magistrát vytvořil metodiku kontribucí, kterými developeři přispívají, nikdy nebudou adekvátní k nákladům města spojeným s novou výstavbou, dokud toto neukotvíme v zákoně. Příkladů ze světa je hodně, ale zde jsou dva přístupy za všechny: australský zákon například jasně definuje kategorie výstavby, které musí přispívat na veřejnou vybavenost. Výši kontribucí stále ponechává na obcích, ale výslovně jim dává právo takto postupovat. V Česku jde zatím spíše o takové něco za něco: „My vám změníme územní plán, abyste mohli stavět, a vy nám dáte peníze na školy.“ Ne náhodou může mít někdo pocit, že to není ideální řešení. Kupříkladu taková Velká Británie situaci okolo kontribucí opět řeší výslovně zákonem a návaznými vládními doporučeními obecním úřadům, jak mají postupovat. Oproti Austrálii je ale ještě tvrdší. Tento systém příspěvky developerů výslovně zahrnuje do podmínek, které je třeba splnit k vydání stavebního povolení, a explicitně dává obcím do rukou nástroj, jak výstavbu podmínit uhrazením částky, která vyváží negativní vlivy výstavby a zajistí vznik všeho, co je zapotřebí k životu v nové výstavbě a hlavně k udržení standardu starousedlíků v jejím okolí. Opravdu si nemyslím, že je moc chtít, aby se developeři na tom, že se jejich výstavba stane živou a užitečnou součástí města, podíleli spravedlivým, zákonem daným dílem.