Proč se koalice nechce bavit o přejmenování ulice Koněvova. Kdy jindy to téma otevřít než dnes?

Snaha o přejmenování ulice Koněvova není nic nového. Téma se opakovaně vrací na jednání zastupitelstva jako bumerang. Není divu. Maršál Koněv, podle kterého se jmenuje jedna z nejdelších ulic v Praze, se podílel kromě jiného na krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956, je také spojen s invazí a okupací Československa v roce 1968. Na březnovém zastupitelstvu jsem tedy navrhla nový bod s názvem Přejmenování ulice Koněvova. Zastupitelé jej neschválili, tudíž nebyl zařazen do programu a nebyla tak možnost o něm ani diskutovat. V době války na Ukrajině by i toto symbolické gesto bylo smysluplným vyjádřením solidarity se zemí zmítanou hrůznou válkou. Proč k debatě nedošlo? Důvody mohou být následující: 

1. Je před volbami a každý krok, který přináší trvalou změnu pro občany, nemusí být 100 % kladně přijat.

2. Vyžaduje to úsilí.

3. Osoba maršála Koněva není pro zastupitele problematická.

4. Starostovi a spol. vadí, že návrh přišel od nezávislé opoziční zastupitelky a opozice přeci nemůže mít pravdu.

Ať je to jakkoli, tento „symbol“ je dědictví glorifikace sovětských „hrdinů“ minulého režimu. Jak dlouho jím ještě zůstane? Praha 3 s oblibou vyvěšuje vlajky při jakékoliv příležitosti, která ukazuje podporu utlačovanému národu. Tradičně vlajku tibetskou, nedávno vlajku kurdskou a v současnosti na žižkovské radnici vlaje vlajka ukrajinská. Řeč symbolů této koalici tedy není neznámá. Je proto s podivem, že se vedení radnice tak bojí byť jen diskutovat o přejmenování ulice Koněvova.