Jiřina Polanecká

* 24. dubna 1924, Praha, – 19. května 2012, Praha

Tatínek Jiřiny Poslanecké Věnceslav Havlíček pracoval jako úředník Zemské banky. Krátce po narození Jiřiny se rodina přestěhovala do Bratislavy, kde dostal nové místo. Oba rodiče aktivně působili v Sokole, tatínek Věnceslav jako vzdělavatel Obce sokolské. Rodina přišla o jedno ze svých dětí, syna Dušana. Po pár letech však k Jiřině přibyl druhý bratr, Svatopluk.

Rodiče i děti nadšeně chodili cvičit do Sokola. Jejich poklidný život však přerval počátek druhé světové války. Tehdy rodina musela ze dne na den opustit Bratislavu. Nejdříve se nastěhovali v Praze do bytu na Újezdě, v roce 1943 se přestěhovali do méně nápadného dvoupokojového bytu na Žižkově. Rodičům totiž v tu dobu coby aktivním sokolským funkcionářům hrozila perzekuce a pronásledování ze strany Němců.

Za války nastoupila Jiřina do evangelické rodinné školy v Krabčicích, pak se ale musela vrátit do Prahy. Díky mamince Ince se vyhnula totálnímu nasazení v Německu. Nakonec nastoupila do práce v Mikrofoně na Žižkově, kde se montovaly zbraně pro německou armádu. V květnu roku 1945 se její rodiče účastnili aktivně pražského povstání, bratr Svatopluk, tehdy osmnáctiletý, se zapojil do bojů o Vítkov. Jiřina tehdy dělala zásobovací spojku mezi rodiči a bratrem a jen o vlásek unikla smrti.

Po válce odešla pomáhat na venkov, ale při jedné jízdě vlakem se nakazila tyfem. Přesto, že otci se podařilo sehnat penicilín, bylo léčení zdlouhavé a následně přišly další zdravotní potíže. Po těžké operaci se při léčení v lázních Vráž seznámila se svým manželem Karlem Pirníkem, baletním mistrem pražského Národního divadla. Svatba se konala v létě roku 1946 a v roce 1947 se jim narodila dcera Ivanka. Manželství však nakonec skončilo rozvodem a Jiřina se s dcerou vrátila k rodičům na Žižkov. Táhlo ji to zpět na Slovensko. Tam se vrátila, později odešla žít na samotu. Tady si také našla svého nového partnera, vojáka z povolání znovu se vdala a odstěhovala se s manželem a dcerou k jeho rodině do Trnavy, kde čekali na nový byt. Manžel však byl mezitím obviněn z vlastizrady a namísto stěhování zpět do Čech jej čekala věznice v Jáchymově.

Jiřina zůstala opět s dcerou sama. Našla si práci u dráhy, v dílnách pro opravu vozidel. Nejprve chvíli pracovala v závodní knihovně, absolvovala kurz knihovnictví a archivnictví. Jelikož byla manželkou politického vězně, nemohla sehnat lepší práci. Kvůli nemocem nakonec dceru předala rodičům do Prahy. Manžel se vrátil po prezidentské amnestii. Práci však sehnat nemohl a rodina se musela uživit jen z Jiřinina platu. Rodina se nakonec rozpadla, dcera později zůstala studovat na Slovensku a Jiřina se vrátila do Prahy sama.

Poté, co rodiče zemřeli, zůstala od roku 1976 sama. Občas ji navštívila dcera s vnoučaty. Jiřina Polanecká se věnovala aktivní činnosti ve sboru Českobratrské církve evangelické a v Klubu přátel Žižkova. Nakonec se potřetí vdala a s manželem Miloslavem Poslaneckým strávila zbytek života v klidu a pohodě. Manžel však v roce 1991 zemřel. Jiřina Poslanecká zemřela v květnu 2012 ve věku 88 let.