Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Na vašem soukromí nám záleží

My, Městská část Praha 3, IČO 00063517, používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. pro zlepšení kvality našich webových stránek a jejich obsahu. Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu.

Přeskočit na hlavní obsah

Jára Cimrman

fiktivní postava českého génia

Podle jeho tvůrců se jedná o výjimečně nadanou osobnost. Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby.

Jára Cimrman se měl narodit ve Vídni někdy mezi léty 1853 a 1859, přičemž nejistý rukopis připouští i roky 1856, 1864, 1868, 1883 či 1884. Jedná se o fiktivní postavu, kterou vytvořil Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák a na níž stojí repertoár Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Narodit se měl v rodině krejčího Leopolda Cimrmana a rakouské herečky Marlen Jelínkové.

Jako jeho hlavní předobrazy uvádějí autoři dobrušského technologického nadšence a naivistického malíře Aloise Beera (1833–1897), okrajového moravského spisovatele Václava Svobodu Plumlovského (1872–1956), gymnaziálního profesora, amatérského filosofa a vynálezce Jakuba Hrona Metánovského (1840–1921) a cestovatele a dobrodruha Jana Eskymo Welzla (1868–1948).

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka. Autory byl Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek. Objevem truhly s pozůstalostí doktorem Evženem Hedvábným byla veřejnost seznámena s jeho géniem.

Posledním místem, kde měl Cimrman pobývat, je osada Liptákov v Pojizeří. Údajné místo jeho skonání se nachází v lese na tzv. Husí cestě poblíž obce Skalka na Kokořínsku.

S cimrmanovskou tématikou byly natočeny tři filmy. V roce 1969 pseudodokument Stopa vede do Liptákova, na němž se ještě podíleli Jiří Šebánek a Karel Velebný. V roce 1983 natočili Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák divácky úspěšný film Jára Cimrman ležící, spící, který pojednává o mistrově životě a díle v historických souvislostech. Film Nejistá sezóna z roku 1987 je pohledem do zákulisí divadelního souboru, který připravuje premiéru nové hry a zároveň se musí vypořádat se zásahy komunistických orgánů.

Cimrmanovská společnost si brzy našla posluchače a diváky. Zaplněné řady Žižkovského divadla Járy Cimrmana mluví za všechno. Díky filmu, později gramofonovému průmyslu a v současné době díky ostatním nosičům se Ladislavu Smoljakovi a Zdeňku Svěrákovi podařilo oslovit celou společnost a získat si obrovskou popularitu. Dokladem toho je i fakt, že Cimrman získal v roce 2005 rekordně nejvyšší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech. Z konečného pořadí byl ale nakonec vyřazen a byla mu udělena jen čestná cena.

 

Jára Cimrman tvoří podstatnou část repertoáru Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Autoři her jsou Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. Hospoda na mýtince, Lijavec, Akt, Dobytí severního pólu, Švestka, České nebe, Blaník, Vražda v salónním coupé, Němý Bobeš, Záskok a další hry se dostaly ke svým příznivcům a obdivovatelům nejen přímo v divadle, ale také na různých nosičích.

Stopy po Járu Cimrmanovi můžeme najít po celé České republice. Na počest vyloučení z vlakové přepravy je v železniční zastávce Kaproun, což je část obce Kunžak v okrese Jindřichův Hradec, postavena zřícená mohyla a pamětní deska. V obci Míšov je umístěna další pamětní deska s plaketou. Desku s nápisem Léčivý pramen Járy Cimrmana 1898 nese i vyschlý pramen, který se nachází na Kokořínsku.

Výpis všech článků

Další osobnosti v knize cti

Bez obrázku

Ladislav Smoljak

25. 11. 1997
Bez obrázku

Jaroslav Malina

11. 12. 1997
Bez obrázku

Svatopluk Beneš

26. 02. 1998
Login