Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Na vašem soukromí nám záleží

My, Městská část Praha 3, IČO 00063517, používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. pro zlepšení kvality našich webových stránek a jejich obsahu. Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu.

Přeskočit na hlavní obsah

Urážka na cti

Odpovědi na nejčastěji kladené dotazy k životním situacím

Osoba se cítí být uražena, případně se obává, že sama mohla urazit jinou osobu při písemné komunikaci, a dopustit se tak pravděpodobně jednání, které má znaky přestupku.

Co mohu udělat sám/a?

S touto komunikací je vhodné seznámit příslušný orgán státní moci, jímž však není zdejší správní orgán (tj. oddělení správní OOS), ale orgán Policie České republiky (PČR). Pro následný postup správního orgánu, zejména pro stanovení počátku plynutí příslušných procesních lhůt, je nezbytné, aby z doložené komunikace (SMS, WhatsApp, atd.) bylo zjevné přesné datum, či časové rozmezí, kdy k přestupkovému jednání mělo dojít.   

Nejvhodnějším postupem v této věci je oznámit jednání mající znaky přestupku prostřednictvím Městské policie hl. m. Prahy nebo Policie ČR. Obecně platí doporučení tak učinit co nejdříve po možném přestupkovém jednání; policie provede vlastní prošetření události, vyloučí spáchání trestného činu, a správnímu orgánu věc oznámí k projednání již na konkrétní osobu se všemi potřebnými podklady pro zahájení přestupkového řízení. Ztotožňovat osoby je oprávněna zvláště Policie ČR nebo Městská policie hl. m. Prahy; to přináleží k jejich náplni práce.

Naopak správní orgán pak přestupková jednání posuzuje a případně projednává a rozhoduje ve věci, v čemž spočívá jeho nezaměnitelná role.

Oprávnění Policie ČR a městské policie

Pro případ možného následného zahájení správního řízení je nutné, aby osoba, která se protiprávního jednání má dopouštět, byla jednoznačně identifikována ve smyslu ust. § 18 odst. 2 věta druhá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“): "Údaji umožňujícími identifikaci fyzické osoby se rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu (…).". Výsledkem případného přestupkového řízení je v případě prokázání viny za spáchaný přestupek uložení sankcenejčastěji pokuty; v úvahu přichází také zastavení řízení z důvodů uvedených v zákoně o některých přestupcích.

Z uvedeného vyplývá, že dostavit se nejdříve ke zdejšímu správnímu orgánu s podezřením na přestupkové jednání není účelné. Pokud se oznamovatel jednání majícího znaky přestupku rozhodne dále úředně postupovat, je tedy nutné kontaktovat PČR, která přestupek oznámí zdejšímu správnímu orgánu, tj. oddělení správnímu.

Postup správního orgánu — východiska

Pro podrobnější vhled odkazujeme na zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), kterým je správní řád dále upřesňován pro účely řízení také o naznačených skutkových podstatách (urážka osoby, resp. ublížení na cti), kdy v § 74 je uvedeno následující: 

  • (1) Orgán policie učiní nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze spáchání přestupku a k zajištění důkazních prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před správním orgánem, nasvědčují-li okolnosti tomu, že byl spáchán přestupek.(…).

  • (2) O zjištěných skutečnostech sepíše orgán policie úřední záznam, který přiloží k oznámení. Orgán policie učiní oznámení příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozví.

Postup oddělení správního je dále vymezen právní úpravou, která se vztahuje k přestupkové problematice: zejména se jedná o shora uvedený správní řád, dále o zákon o odpovědnosti za přestupky, a zmíněný zákon o některých přestupcích.

V případě urážky na cti je totiž nařízení ústního jednání zákonnou podmínkou řádného projednání věci. Správní orgán se také musí pokusit obě strany sporu usmířit, přičemž s omluvou musí souhlasit jak obviněný, tak osoba přímo postižená spácháním přestupku. V takovém případě by okamžitě došlo k zastavení řízení; v opačném případě by řízení a dokazování dále pokračovalo.     

Uložení správního trestu je poměrně důkazně náročným procesem (například podezřelý může tvrdit, že k jeho e-mailové adrese má přístup i jiná osoba, a nelze tak prokázat, kdo předmětný e-mail skutečně zaslal).

Co se rozumí urážkou — e-mail, SMS, WhatsApp atd.

Mnohdy je v kyberprostoru možné zaznamenat písemnou komunikaci, která je sice nezdvořilá, ale není nijak právním rámcem zakázánaomezena, takže je každý, kdo se dobrovolně účastní např. chatů na sociálních sítích, nucen ji strpět.

Přímý nadřízený orgán, tj. Magistrát hl. m. Prahy, prosazuje ohledně uvedené právní kvalifikace poměrně benevolentní výklad – bez upřesňujících podrobností za hrubou urážku nepovažuje např. slova „vůl“, „blb“, „magor“. Proto prosíme zvažte, zda obsah e-mailové komunikace, kterou správnímu orgánu, resp. Policii ČR budete oznamovat, je natolik společensky škodlivý, aby bylo žádoucí iniciovat zahájení správního řízení.

Závěrem pro úplnost doporučujeme, aby se osoba, která se cítí být písemnou (e-mailovou apod.) komunikací hrubě uražena na cti, co nejdříve spojila s policisty či strážníky, kteří již budou postupovat ve shodě s příslušnou právní úpravou.  

Vyřizuje

Odbor občansko správní, oddělení správní
Havlíčkovo nám. 700/9, č. 032

Úřední hodiny

pondělí
8—12 h 13—18 h
středa
8—12 h

13—18 h

Login