Zastupitelé projednali petice občanů o zeleni a domu sociálních služeb
Několik desítek občanů především z oblasti Jarova přivedlo na červnové jednání zastupitelstva projednávání dvou petic. První byla namířena proti představenému záměru Prahy 3 na výstavbu domu sociálních služeb v ulici K Lučinám. Druhá směřovala k ochraně zeleně na Krejcárku při tvorbě nového Metropolitního plánu.
Dům sociálních služeb má vyrůst na sídlišti Chmelnice v místě bývalých jeslí, na obecním pozemku určeném územním plánem pro veřejnou vybavenost. Sloužit má občanům Prahy 3, kterým by umožnil důstojně dožít v lokalitě, na kterou jsou zvyklí a kde žili většinu života. Na základě požadavku Prahy 3 má dům nabídnout 120 lůžek a další služby včetně denního stacionáře, rehabilitace nebo fyzioterapeutické péče. Jeho výstavbou chce městská část pokračovat v nastaveném vysokém standardu sociální péče o své občany.
Stavba domu se čtyřmi nadzemními podlažími je v současnosti ve fázi studie, do níž se budou zapracovávat připomínky občanů vzešlé z ankety i z prvního veřejného projednávání. Občané podepsaní pod peticí plánovanou stavbu označují za příliš rozsáhlou, obávají se úbytku zeleně a zvýšené dopravní zátěže po dokončení výstavby. „Projekt není špatný, ale ne pro tento pozemek,“ uvedla autorka petice Eva Junková. Petici za přehodnocení záměru výstavby Domu sociálních služeb v ulici K Lučinám podepsalo 685 občanů. Lidé si současně stěžovali na nedostatečný způsob komunikace ze strany radnice. Zástupce starostky Ivan Holeček, který je zodpovědný za oblast investic, uvedl, že projekt byl několikrát představen v Radničních novinách, konala se veřejná debata i výstava v KC Vozovna a byla uspořádána anketa. „Na základě komunikace s občany vznikl balík připomínek, které byly ateliérům předány a do studie zapracovány. Jsme ve fázi studie a na projektu se bude dále pokračovat ve spolupráci s občany. Mrzí mne vyjádření občanů, že nechtějí mít ve svém okolí seniory,“ dodal Holeček.
Další veřejná debata k projektu se s obyvateli uskuteční po prázdninách. Zastupitelé se během diskuze shodli na tom, že Praha 3 zařízení pro seniory potřebuje, za nešťastný označili způsob informování občanů. Zastupitelstvo poté jednomyslně schválilo, že veškeré informace, výsledky ankety a vypořádání připomínek z veřejné debaty a výstavy v KC Vozovna budou zveřejněny na webových stránkách radnice. Zástupce starostky Ivan Holeček současně připraví odpovědi na petici, ve které budou vypořádány připomínky k dopravnímu zatížení, záboru zeleně, kapacitě a objemu záměru.
Zeleň na Krejcárku zůstane, slibuje IPR
Obrovský rozruch mezi občany a následné sepsání petice způsobilo zveřejnění pracovní verze chystaného Metropolitního územního plánu, ve kterém Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) zařadil pozemky dětského hřiště Na Balkáně a část sousedního parku na Krejcárku oproti stávajícímu územnímu plánu do obytné zastavitelné lokality Balkán umožňující výstavu až pětipodlažních domů. A to i přesto, že Praha 3 se proti této změně ohradila již na jaře 2016. „Pakliže k tomu není důvod, nebo není jinde adekvátně směněno ve prospěch zeleně, požadujeme dodržet dnešní hranice,“ uvádí v dopise řediteli IPRu starostka Vladislava Hujová. Jedná se o plochy, které částečně patří hlavnímu městu (DDM Ulita), dětské hřiště ve vlastnictví Prahy 3 a park, který si Praha 3 pronajímá od soukromého vlastníka.
Odpověď z Institutu dorazila s ročním zpožděním na další výzvu starostky Hujové a poté, co se pod petici za zachování zeleně podepsalo více než 1 500 lidí. „Zmíněné pozemky na základě průběžných kontrol již nejsou součástí obytné lokality a byly zpracovatelem v aktuální verzi návrhu Metropolitního plánu zařazeny do sousední lokality s rekreačním využitím,“ píše ředitel institutu Ondřej Boháč. Současně ale zdůrazňuje, že jde o pracovní návrh zpracovatele, který není závazný a ke kterému se budou mít městské části a občané možnost vyjadřovat až za několik měsíců, po seznámení s konečnou podobou Metropolitního plánu.
Zastupitelé proto přijali usnesení, ve kterém schválili prosazování současného funkčního využití pozemku, tj. hřiště a zeleň, při připomínkách do metropolitního plánu. Jedním z petentů byl i známý lékař, prof. Jan Pirk, který přišel na jednání zastupitelstva. „Věci se mají řešit preventivně, to znám z medicíny, proto jsme sem přišli. Stávající stav je dobrý a všem vyhovuje, přáli bychom si, aby to zůstalo ve stejném režimu,“ uvedl Pirk.
Petice za zachování zeleně na Balkáně má i přes pozitivní vývoj jeden negativní důsledek. Filip Stome, jeden ze spoluvlastníků soukromého pozemku pod ulicí Kunešova, který si městská část dlouhodobě pronajímá za 8 Kč za m2, na zastupitelstvu oznámil výpověď ze smlouvy o povolení přístupu veřejnosti. Výpověď se týká všech pozemků, které rodina Stomeových v oblasti Krejcárku vlastní. Majitelé pozemku jsou rozhodnuti zamezit na něj veřejnosti přístup. Důvodem je negativní kampaň, která proti nim byla ze strany petentů vedena.
Katka Maršálová
vizualizace: ateliér FADW
Anketa Jsou petice přínosem pro občanskou společnost anebo spíše škodí?
Petice neodmyslitelně patří k demokracii. Jsou vhodným nástrojem, jak upozornit na problém. Stejně tak mohou velmi dobře sloužit k vyjádření názoru veřejnosti na palčivé otázky. Nemohou však nikdy nahradit skutečné demokratické rozhodování, ať už jej činí lidmi volení zástupci nebo lidé sami v referendu. Politika je ale o dlouhodobé práci, proto platí, že když chce někdo něco změnit, udělá nejlépe, když vstoupí do sobě nejbližší politické strany. To mu umožní politiku ovlivňovat průběžné.
Alexander Bellu (ODS), zástupce starostky
Petice je legitimním demokratickým nástrojem, díky kterému mohou nespokojení občané svobodně vyjádřit svůj nesouhlas. V poslední době se však velmi často stává, že je petičního práva občany zneužíváno. Petice na první pohled vypadají správně a korektně, jsou však založeny na nesprávných a nepodložených informacích. Výkon petičního práva podporuji, ne však ale jeho zneužití.
David Gregor (ČSSD), zástupce starostky
Petice samozřejmě patří do občanské společnosti. Jsou způsobem aktivizace občanu a způsobem, jak občané mohou prosadit dané téma pro jednání na zastupitelstvu. Petice mají i své slabé stránky. Nevíme jak odpovědné či lehkomyslné lidé petice podepisují. V literatuře máme dobře popsaný problém NIMBY (not-in-my-back-yard), což lze přeložit „ne na mém dvorku“. Všichni chtějí dálnici, ale nikoliv za svým domem. Magistrát například projednával petici, že zařízení pro drogově závislé musí být jeden kilometr od škol. Kolik takových míst v Praze je? Na takové téma je jednoduché sehnat podpisy na petici, ale pak by taková zařízení nebyla nikde.
Jan Vokál (TOP 09), koaliční zastupitel
Petice je jeden ze způsobu komunikace občanů s mocí, když například úředníci nebo zastupitelé udělají chybu, rozhodnou od stolu bez dostatečného prověření, rozhodnou v neprospěch skupiny obyvatel, nejsou rádné a včas vysvětlovány záměry a usnesení,
vázne spolupráce s občany. Ale pak následuje vyřízení petice v osloveném orgánu moci. Mělo by to být bez arogance, vše vysvětlit, uznat chyby a napravit je, ustoupit od záměru, který ohrožuje obyvatele. … Umí to na žižkovské radnici???
Pavel Ambrož (KSCM), opoziční zastupitel
Samozřejmě že petice jsou přínosem, dávají možnost lidem ovlivnit rozhodování a politikům zpětnou vazbu. Ze strany starostky Hujové jsou petice bohužel často označovány za nátlakové akce (naposledy petice za trhy na Jiřáku) nebo za prostředek pro manipulaci s veřejností (petice za ochranu zeleně na Krejcárku). Svobodné vyjádření názoru přece není nátlak a k manipulacím daleko častěji sklouzávají politici než veřejnost. Mají na to totiž účinnější nástroje, třeba tyto Radniční noviny.
Ondrej Rut (Ž(n)S), opoziční zastupitel
Petiční právo je jedním ze základních politických práv, které je zakotveno v Listině základních práv a svobod. Toto právo bychom neměli v žádném případě zpochybňovat, obdobné jako svobodu projevu či volební právo. Ovšem přínos petic v poslední době postrádám. Většina petic totiž konči u adresáta tím, že daný orgán petici projedná a vezme její text na vědomí. Chybí jakákoliv závaznost. Svobodní tak navrhují rozšířit prvky přímé demokracie o „lidové veto“.
Tomáš Štampach (Svobodní), opoziční zastupitel
Vytisknout
Poslat e-mailem
