Pozemky pod Parukářkou budou sloužit obyvatelům Prahy 3

 

Pozemky se nacházejí v zastavěné části města a tvoří jednotný funkční celek s přístupem z veřejné komunikace. Podařilo se získat a zachránit pozemky, které dle významu místa a územního plánu spadají do ploch s označením plochy oddechu. Z pohledu Prahy 3 a kvality života na Žižkově se jedná o naprosto strategické pozemky a velmi významné hlavně pro naše obyvatele.

Zásluhu na tom má místostarosta Tomáš Mikeska, který v úzké spolupráci s Janem Chabrem, radním hl. m. Prahy odpovědným za majetek města, získali pozemky zpět do majetku města.

Hlavní město se ke svým pozemkům dostává opět po osmnácti letech. Pozemky mají za sebou pohnutou historii, z vlastnictví městské části byl pozemek pod Parukářkou vyveden, Praha 3 je s developerem vyměnila za menší, obslužné komunikace u rezidenčního komplexu Central Park. Na první pohled to byla směna nevýhodná.

Část takto vyvedených pozemků ještě vlastní developeři a část pozemků spadla v rámci exekučního řízení bance, a ta je nabídla v dražbě. Hlavní město ucítilo příležitost pozemky získat zpět, dražby se zúčastnilo a dostalo je zpět za vyvolávací cenu.

Pozemky jsou hlavního města, nyní probíhá rutinní proces svěření pozemků do péče městské části.

Vedení radnice přiznává, že to je trochu překvapení, že to nikdo nečekal. Takže není připravena žádná studie využití, snad kromě studie architekta Pleskota, která se věnovala Parukářce, ale s pozemky v tomto oploceném území, které nebyly městské části, moc nepočítala.

Nyní se tedy rozbíhá diskuse, jak pozemky nejlépe využít s ohledem na potřeby, ale také finanční možnosti městské části. Podle územního plánu je zde zeleň (druh pozemku ostatní plocha). Radnice neplánuje měnit územní plán a předpokládá využití jako oddechová rekreační plocha.

Park Parukářka začíná být s ohledem na okolní výstavbu přetížený, cesty jsou plné lidí, lavičky obsazené. Je tedy žádoucí, aby se parková kapacita rozšířila a lidé se rozptýlili na větší plochu. S ohledem na finanční možnosti zde možná bude louka, pikniková místa, přibudou cesty a lavičky.

 

Anketa

Jak nejlépe využít svěřené 2 ha louky ve prospěch obyvatel Prahy 3?

 

Volný pozemek o rozloze 2 ha, prakticky bez stromů, je šance pro Prahu 3, která se již nebude opakovat. Mým přáním je na území založit pobytovou louku s množstvím vodních prvků. Takto stručně bych formuloval zadání pro architektonickou soutěž. Nerad bych jako politik projektoval a určoval, kde má vzniknout fontána, kde případně biotop nebo rybníček, kam vysadit strom. Park Parukářka, na který louka navazuje, je podle vyhodnocení renovovaného architekta přeplněn mobiliářem. Nechme občanům volnost, aby se alespoň na jednom místě na Žižkově cítili jako v ráji. Nesmíme si nechat zastavět celou Prahu 3.

Tomáš Mikeska (TOP 09/STAN),
místostarosta

 

Jsem moc ráda, že magistrát pozemek zakoupil a svěří nám jej do péče. Scelí se tím poměrně velká plocha, na které bychom chtěli ponechat klidovou zónu. Vzhledem k přítomnosti chráněných druhů bychom rádi zachovali přírodní vzhled lokality a už v nejbližších měsících bude zahájena pravidelná údržba. K ochraně zdejších živočichů (žab, ještěrek a dalších chráněných druhů) by měl být součástí i vodní biotop. Koneckonců, historicky se zde několik vodních ploch nacházelo. S výstavbou ale bohužel všechny postupně zanikly; jako poslední v 70. letech zmizel rybníček mezi dnešní ZŠ Chelčického a Olšanskou ulicí.

Jana Belecová (Piráti),
koaliční zastupitelka

 

Pozemky je třeba jednoduše a nenáročně začlenit do okolí, odstranit oplocení a vybudovat pěšiny. Louka může jinak zůstat loukou. Dnes vyšlapaná pěšina podél východní hranice pozemku Junáka směrem do Pitterovy ulice by stála za bezbariérovou úpravu. Než se dostaneme k nějakému definitivnímu využití, to může dlouho trvat a hodně stát. Myslím však, že do budoucna by tu mohlo fungovat například biotopové koupaliště. Koneckonců je to lokalita, kde se nachází chráněné žabí druhy. Městská část však musí nejprve požádat hlavní město o svěření pozemků do své správy.

Ondřej Rut (Zelení),
místostarosta

 

Každé zelené prostranství by si měla městská část opatrovat. Právě takové plochy jsou a budou tím nejvzácnějším prvkem každého města a jejich četnost a využití bude mít zásadní vliv na spokojenost obyvatel. Výhodou volného prostranství je, že jeho využití můžete relativně volně měnit v závislosti na přilehlé infrastruktuře a poptávce rezidentů. Jako vhodný počáteční model bych preferoval mix různých volnočasových a pohybových aktivit. V kontextu radnice by se mohlo jednat například o podporu outdoor pohybových aktivit mládeže. V tomto smyslu se nabízí například úvodní spolupráce s našimi místními školami.

David Tacl (ANO),
opoziční zastupitel

 

Kdo byl Přemysl Pitter

Přemysl Pitter (21. června 1895, Praha – 15. února 1976, Curych) byl český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pracovník.

Založil Milíčův dům na Žižkově (dnes Mateřská škola Milíčův dům). Za druhé světové války přes přísné zákazy navštěvoval a pomáhal židovským rodinám. Po válce zažádal o znárodněné zámky v okolí Prahy a zde se staral dohromady o zubožené německé, židovské a české děti. Po nástupu komunistického režimu musel uprchnout ze země; nejprve působil v Německu, kde poskytoval pastorační a sociální podporu uprchlíkům v táboře Valka u Norimberku, později žil ve Švýcarsku.

Obrovská byla jeho publicistická a literární činnost. Napsal řadu náboženských knih, v letech 1924–1942 vydával časopis Sbratření, v exilu pak s Olgou Fierzovou Hovory s pisateli. Hojně spolupracoval s BBC a Svobodnou Evropou. V mládí se naučil a později v mírovém hnutí podporoval i mezinárodní jazyk esperanto. V roce 1964 jej Jad vašem prohlásil Spravedlivým mezi národy. V roce 1991 obdržel Řád TGM I. třídy in memoriam.