Jana Doudová: Záleží nám na propojování kulturních světů
Spolek Curatorial Collaborative sídlící v Jeronýmově ulici realizuje projekty u nás i v Německu. Podílel se taky na tvorbě publikace Husitská zine.
Kdy sdružení Curatorial Collaborative vzniklo a kdo ho založil?
Spolek vznikl v roce 2016 v návaznosti na výstavní projekt Baugruppe ist super!, realizovaný v roce 2015. Původním záměrem byl rozvoj aktivit spojených se zmíněnou výstavou, časem se ale naše portfolio rozšířilo na vývoj nových výstavních projektů v oblasti sdílených a kreativních praktik, současných přístupů v architektuře, urbanismu a umění. Spolek jsme založily já a sestra Helena (na snímku vlevo).
Co je jeho posláním?
Společně s výstavními projekty působíme i v oblasti poradenství a kurátorství, vzdělávání, teoretické a publikační činnosti v rámci České republiky i zahraničí.
Které dosavadní projekty považujete za nejúspěšnější?
Za pozornost stojí právě výstava Baugruppe ist super!, prezentující fenomén Baugruppe bydlení v německém Berlíně, která zaznamenala značný zájem veřejnosti. Organizovali jsme také festival ke stoletému výročí Bauhausu. Vedle toho pořádáme výstavy současných mladých umělců a realizujeme komunitní aktivity. Příkladem je publikace Husitská zine, kterou loni vydala žižkovská galerie INI Prostor. Formou rozhovorů se v ní představilo 10 místních podniků se zajímavým konceptem.
Jak se liší vaše činnost v jednotlivých zemích?
Česko a Německo jsou kulturně velice provázané země, činnosti se tedy spíš doplňují. Na různých programech spolupracujeme například i s Česko- -německým fondem budoucnosti. Velmi nám záleží na propojování kulturních světů a pohledů.
Které partnery vybízíte ke spolupráci nebo kteří se na vás mohou obrátit?
Působíme převážně v neziskové sféře. Naše aktivity vznikly ve spolupráci s Goethe Institutem, českými centry a dalšími institucemi. Partnery oslovujeme v závislosti na zpracovávaném tématu. Jsme kooperativní, a tedy otevřeni novým výzvám a spolupracím.
Co vyplývá ze srovnání současného stavu umění v Česku a v Německu?
Roli hraje jistě velikost umělecké scény, zájem veřejnosti a podpora umění ze strany nadací a státní správy, která je v Německu jistě štědřejší. Umělci obou zemí zpracovávají nicméně podobná témata.
Jak se liší vztah veřejnosti k umění a k architektuře u nás a u sousedů?
V Německu jsou obecně velmi diskutovaná a přijímaná témata související s udržitelností, ekologickou architekturou a elektromobilitou. V Čechách se zatím nedaří z veřejných zdrojů realizovat současnou reprezentativní architekturu, jako jsou muzea, koncertní síně a podobně. Situace se naštěstí lepší díky vyhlašování architektonických soutěží. Podobně kontroverzně je tu přijímaná architektura druhé poloviny 20. století, jako například brutalismus. Za oběť tomu už bohužel padla řada hodnotných budov.