První noviny z radnice roznášely děti

Bylo těsně po revoluci, leden roku 1990. Ulicemi Žižkova pobíhaly děti nesoucí v náručí štos papírů. Byly to „zprávy z Radnice“ - předchůdce dnešních Radničních novin, které se jmenovaly Aktuality OF Prahy 3. Jedním z malých „paperboyů“ byl také bývalý starosta Jiří Ptáček: „Protože  neexistoval internet ani Facebook a celostátní média se o takové lokální věci nezajímala, začal vznikat jednostránkový zpravodaj. Dobrovolníci ho vylepovali do vchodů činžovních domů nebo na zastávky tramvaje. Mně bylo asi deset let a se spolužáky nás tohle bavilo, jako bychom tím vylepováním měli podíl na revoluci,“ vzpomíná Ptáček. Noviny vydávali zástupci místního Občanského fóra, kteří si v Baranově 27 otevřeli koordinační centrum. Topilo se uhlím a vymýšlel se obsah. Do Aktualit psal i Michal Bors, později první starosta porevoluční Prahy 3. „Většinou jsme to číslo doma ťukali do stroje, výtisků bylo snad 5 tisíc,“ vzpomíná. Řešila se jednání tehdejšího OF s komunistickou stranou, dále třeba byty, výstavba a různé aktuální problémy. Zpravodaj vycházel s odstupem několika dnů a Bors si dodnes některá témata pamatuje.

Jedno téma dominovalo nad ostatními - Žižkovský vysílač. Hned v prvním čísle se psalo: „Vytvořila se komise nezávislých odborníků, která se bude zabývat dalším ´osudem´ TV vysílače. Kolaudační řízení nebude zahájeno, pokud tato komise nebude přesvědčena o nezávadnosti provozu.“ V březnu byla v novinách dokonce pozvánka na Škroupovo náměstí, kde se konal „mítink pod věží“ s názvem Proč nechceme Žižkovský vysílač. V novinách stálo: „Budou se řešit zdravotní rizika spojená se zvýšeným elektromagnetickým polem, jehož úroveň se po dobu 1-2 let výrazně zvýší. Dorazí promluvit lékaři, architekti, technici i ekologové.“ Nutno dodat, že škodlivost se dodnes nepotvrdila. „Vysílač a jeho ´záření´ bylo ústředním tématem snad třetiny členů zdejšího OF. Lidé, zejména ti starší, se vysílače báli, mysleli, že vlny jsou škodlivé, musí se měřit atd.,“ říká Bors.

Dalším velkým tématem byla víceúčelová budova někdejšího Revolučního odborového hnutí (ROH) na Olšanském náměstí. V lednu 1990 se psalo: „Komplex se má skládat ze dvou částí. Výstavba první budovy bude dokončena koncem tohoto roku. Na dostavbu zbývajícího areálu (tělocvična, bazén, restaurace atd.) chybí v souvislosti s nevyjasněným postavením ROH investor.“ Radnice sháněla, kdo by se do projektu zapojil. Zorganizovala jednání, kam přišli zástupci různých zájemců, třeba Jedličkův ústav, Rehabilitační klinika Prahy 10, Krajské protetické oddělení, Národní muzeum, Sdružení pro pomoc mentálně postiženým, firma CONEX Bussiens Expres z USA a další. „Tehdy bylo klidně možné, že zde vznikne např. pobočka Jedličkova ústavu,“ vzpomíná Bors.

V okénku „Různé zprávy“ zase dominovalo jméno Miloš Zeman. Psalo se třeba: „Do Federálního shromáždění byl kooptován za obvody Praha 3 a 10 Ing. Miloš Zeman, známý odborník z Prognostického ústavu ČSAV.“  Ve stejné rubrice přišlo na přetřes i žižkovské zdravotnictví, ke se řešilo akutní téma - dětská gynekologie. Zpráva zněla: „Dosud je na toto místo 0,3 pracovního úvazku a lékařem je muž. Nevyhovující stav se urychleně řeší.“ Za pár týdnů došlo k rozuzlení problému: „Do doby nástupu nové lékařky na gynekologické oddělení v Olšanské 7 zajišťuje dětskou gynekologii pro Prahu 3 MUDr. Laburdová, Koněvova 205.“ psala redakce.

Další zajímavost se objevila jen krátce: „V blízké době vyprší mandáty soudců z lidu. Bude je třeba nově obsadit.“ Nic víc, ale téma ve čtvrti rezonovalo. Lidé si vyprávěli, že po únoru 1948 komunisté přijali zákon o zlidovění soudnictví – ten měl „otevřít“ soudy dělnické třídě - dělníkům, rolníkům, ženám v domácnosti, lidem často bez úplného středoškolského vzdělání. Soudci z lidu byli jmenováni KSČ, často absolvovali takzvané Právnické školy pracujících (PŠP) – rychlokurzy trvající několik měsíců – a nakonec rozhodovali i v trestních věcech, včetně politických procesů. V tříčlenném senátu, kde byl jeden profesionální soudce a dva soudci z lidu, mohli ti soudci z lidu přehlasovat soudce odborného. „Šlo o nějaké kádry, starší lidi, kteří docházeli pomáhat tomu či onomu soudci. Já se s nimi už nesetkal,“ vzpomíná Bors. V Aktualitách se řešila i bytová situace. Vyšla např. zpráva: „Na radnici je třeba vyřešit předání volných bytů spadajících pod Ministerstvo vnitra, tedy konspirační byty StB.“ Další vydání se pak zabývalo tím, že radnice pořizuje seznam bytů po emigrantech za posledních pět let nebo že na obvodě Prahy 3 je 3800 žádostí o byt.

Aktuality vycházely jen několik měsíců, později je vystřídaly Radniční noviny městské části Praha 3.