Vzhůru na Vítkov
Jedno z výchozích míst na Vítkov je Tachovské náměstí. Připomíná vítěznou bitvu husitů u Tachova v roce 1427, ve které porazili vojska třetí křížové výpravy. Ze západu do náměstí ústí ulice Husitská a na východ pokračuje jako Koněvova, která se táhne v délce několika kilometrů až k samotné hranici nejen Žižkova, ale i Prahy 3. Z Tachovského náměstí je možné Žižkovským tunelem projít do Karlína (Praha 8), nebo vystoupat na Vítkov cestou lemovanou dnes náznaky vinic, které zde byly nařízením Karla IV. zakládány od roku 1358. Jedna z nich patřila Vítkovi z Hory, odtud pochází i název výrazného protáhlého vrchu v pravobřežní části Prahy. Svou hmotou odděluje čtvrti Karlín a Žižkov, katastrálně patří k Žižkovu. Dosahuje nadmořské výšky až 270,4 m. Les původně pokrýval celý vrch, ale později ustoupil vinicím. V památné bitvě na Vítkově 14. července 1420 čelil Jan Žižka z Trocnova na opevněném vrchu přesile křižáckých oddílů. Díky strategické pozici na úzkém kopci se mu podařilo útočníky zahnat a první křížová výprava Zikmunda Lucemburského tak skončila nezdarem. Od té doby byl vrch také nazýván Žižkov, Žižkova hora či Žižkaperk. Těžkou ránu zdejším vinicím zasadila třicetiletá válka a po roce 1757, kdy přitáhlo pruské vojsko, zůstal Vítkov holý, bez úprav. V roce 1824 byl osázen ovocnými stromy a až koncem 19. století bylo prostranství upraveno na městský sad. Z vrchu Vítkova pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla. Křemencový balvan byl vylomen nedaleko vyhlídkového altánu, o němž se soudilo, že stojí ve středu Žižkovy vítězné bitvy. Kámen nesl nápis Žižkov a na bílé desce věnování „Nejmladšímu strážci národa nejstarší strážce Prahy“. Na Vítkově se nachází funkcionalistické budovy Národního památníku a Armádního muzea Žižkov s Vojenským historickým ústavem P raha z přelomu 20. a 30. let 20. století, jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky z roku 1950 a vyhlídkový altán. Návštěva Vítkova skýtá nejen příjemnou procházku, ale i zajímavý pohled na panorama Prahy a její centrum, v neposlední řadě expozice uvedených institucí nabízejí poučení o historii československé státnosti a vojenství.
Subtilní náměstí nese název Tachovské teprve od roku 1958. Od náměstí na jih vede Chlumova ulice spojující Tachovské a Prokopovo náměstí. Delší strany náměstí lemují činžovní domy, v přízemí obou jižních nárožních domů jsou restaurace. Hostinec U Slovanské lípy v prvorepublikovém vzhledu je pravděpodobně vůbec nejstarší na Žižkově, jeho historie sahá minimálně do 19. století.
Na severní straně náměstí je ústí Žižkovského tunelu, určeného pouze pro pěší nebo cyklisty, a vede Vítkovem do Thámovy ulice v Karlíně. Je dlouhý asi 300 metrů, byl vybudován v letech 1950—1953 a měl sloužit i jako protiletecký kryt. Na náměstí bývala obecní váha s domkem, který byl zbourán při stavbě tunelu. V blízkosti náměstí byla v roce 1889 uvedena do provozu jedna z prvních pražských elektráren, kterou projektoval a zařízením vybavil František Křižík. Její provoz skončil v roce 1926.
Pozornost si zaslouží památkově chráněný dům s alegorickou postavou muže na rohu Chlumovy ulice. Jedná se o budovu Pražské městské spořitelny, jejíž funkcionalistická přestavba pochází z roku 1937 podle návrhu Leo Lauermanna. Nedaleko náměstí v Koněvově ulici vpravo směrem z centra se nachází torzo bývalé tržnice a žižkovská sokolovna (Koněvova ulice č. p. 929/19).
