Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. (Další informace)

Přeskočit na hlavní obsah

První pražský „mrakodrap“ a okolí

Budova Všeobecného pensijního ústavu, později Domu odborových svazů, dnes Domu Radost (od roku 2019) je první pražskou výškovou budovou (52 m) a významnou funkcionalistickou stavbou na náměstí Winstona Churchilla. Byla postavená v roce 1934 na místě bývalé obecní plynárny podle návrhu mladých architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka. Vyznačuje se nejnovějšími dobovými urbanistickými, dispozičními i technickými postupy. Centrální kancelářská budova na křížovém půdorysu (přestože městské regulační požadavky v té době požadovaly blokový půdorys) je doplněna na severní straně směrem do Seifertovy ulice dvoupatrovým obchodním křídlem a na jižní straně směrem k ulici U Rajské zahrady třípodlažním obytným křídlem. Hlavní průčelí je obráceno do prostoru náměstí Winstona Churchilla. Současně budova disponuje až třípodlažními podzemními prostorami. Křídla kancelářské části jsou orientována podle světových stran, severojižní trakt má délku 82 metrů a dosahuje výšky 11 pater. Východo-západní křídlo je dlouhé 92 metrů a je šestipatrové. Objekt je tvořen železobetonovou konstrukcí s výplňovým cihelným zdivem, je řešen modulově soustavou základních kancelářských jednotek o rozměru 6,5x3,4 metru, přičemž šířka kancelářské jednotky je i šířkou normalizovaného okna. Fasády kryjí původní keramické žlutobílé glazované desky firmy RAKO. Pro ohradní zdi dvorů na východní a západní straně budovy byly použity dlaždice světlomodré. Na péči o zaměstnance ústavu bylo pamatováno v horních patrech, v sedmém patře jižního křídla se nacházely ordinace lékařů a knihovna, v desátém patře ředitelství ústavu a zasedací místnosti. Jedenácté patro obsahovalo kromě strojovny výtahů rekreační místnosti pro zaměstnance, sprchy a šatny. Odpočinku byly určeny i dvě dlážděné střešní terasy s úchvatným výhledem na město. Ve výbavě nechyběla ani klimatizace. Celkové náklady na stavbu činily 64 milionů korun. Během výstavby byly při výkopových pracích v základech bývalé plynárny objeveny zbytky Krocínovy kašny, mimořádného renesančního díla, které kdysi zdobilo Staroměstské náměstí (uloženy jsou v lapidáriu Národního muzea). V roce 1951 byl celý tehdejší penzijní systém stranickým rozhodnutím administrativně přidělen československým odborům, od té doby budova sloužila nejprve Ústřední radě odborů, později Revolučnímu odborovému hnutí a naposledy Českomoravské konfederaci odborových svazů. V roce 2018 byl dům prodán společnosti Dům Žižkov. 

Náměstí Winstona Churchilla je pojmenováno podle významného britského státníka Winstona Churchilla. Vzniklo rekultivací části pozemků zaniklé obecní plynárny na Žižkově po stavbě budovy Všeobecného pensijního ústavu v roce 1934 a dostalo název U Pensijního ústavu. Od roku 1955 se jmenovalo po ministrovi průmyslu Gustavu Klimentovi. Protože prezident ČSSR Antonín Zápotocký byl od roku 1945 i předsedou Ústřední rady odborů, dostalo v roce 1977 náměstí jeho jméno a střed náměstí zdobila jeho socha od profesora Jana Simoty. Od roku 1990 má náměstí současný název a v roce 1999 zde byla odhalena socha Winstona Churchilla, a to za přítomnosti jeho vnuka a bývalé britské ministerské předsedkyně Margaret Thatcherové, která u této příležitosti navštívila žižkovskou radnici. Socha je identická se sochou Winstona Churchilla na Parliament Square v Londýně a je také dílem autora Ivory Roberts–Jonese, jenž byl velký obdivovatel Prahy a jejího umění. Pro Žižkov navrhl sochu úplně novou, avšak v roce 1996 v 83 letech zemřel a z nového díla zůstal jen hliněný model státníkovy hlavy, jehož odlitek nyní zdobí interiér žižkovské radnice.

Náměstí ze severu uzavírá funkcionalistický objekt Vysoké školy ekonomické z roku 1935 postavený podle projektu architekta Vratislava Lhoty a Ing. Mečislava Petrů.

Login