Ohrada a okolí
Křižovatka Ohrada patří bezpochyby k nejkomplikovanějším dopravním uzlům na území Prahy 3. Kříží se zde rušné ulice Koněvova, Jana Želivského a Pod Krejcárkem. Od roku 1910 tu vede tramvajová trať ulicí Koněvovou, v současnosti již jen od křižovatky ve směru na Jarov. Kolmá trať v ulici Jana Želivského byla uvedena do provozu v roce 1937. Nová tramvajová trať do Libně byla vybudovaná v letech 1988—1990. Název křižovatky připomíná stejnojmennou zaniklou viniční usedlost z přelomu 14. a 15. století, která stávala téměř uprostřed dnešní Koněvovy ulice v západní části křižovatky v blízkosti nynějších ulic Zelenky-Hajského a Kališnické. Tři nevelká stavení, která z usedlosti zůstala, překážela provozu a byla v prvních letech 20. století odstraněna. Kromě křižovatky usedlost připomínají názvy ulic Na Ohradě a Nad Ohradou. Z Ohrady lze nejpohodlnějším způsobem dojít na Vítkov, v této jeho části je hustá síť procházkových stezek. Strategicky výhodný přístup využila i křižácká vojska k útoku na husitskou obrannou tvrz na vrchu Vítkově ve slavné bitvě v červenci 1420. Hřbet Vítkova zde pozvolna přechází severovýchodním směrem, kde se nachází pro vnitřní město neobvyklá zahrádkářská kolonie Na Krejcárku, kterou je možné považovat za pokračovatele proslulé stejnojmenné dělnické kolonie.
První ulice vlevo, odbočující z Koněvovy, směrem do centra se jmenuje Zelenky-Hajského a připomíná jednoho z mnoha statečných Žižkovanů, kteří položili své životy v boji proti nacismu. Rodina Jana Zelenky-Hajského, žijící v nedaleké Biskupcově ulici 1837/4, poskytla ubytování a pomoc parašutistům výsadku ANTHROPOID a spolu s dalšími obyvateli domu, rodinou Rútových, umožnila přípravu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v květnu 1942. Za své hrdinství obě rodiny zaplatily životem. V květnu 1945 v blízkosti křižovatky vyrostly četné barikády, jejichž hrdinní obránci znemožnili ovládnutí křižovatky německými vojáky a zastavili jejich postup do centra města.
Ulice Na Ohradě přiléhající k parku dostala svou architektonickou podobu po druhé světové válce, kdy architekti František Stalmach a Hanuš Svoboda navrhli dvě řady trojdomů pro družstvo Lidový demokrat s jednotně řešenými průčelími ve funkcionalistickém stylu. Později byl tento princip opakován i dalšími projektanty v navazující výstavbě východním směrem při Koněvově ulici. Jižní stranu křižovatky charakterizují nároží funkcionalistické budovy postavené v 30. letech 20. století stavitelem Václavem Drncem. Kolem Koněvovy třídy v blízkosti Ohrady vyrostla takřka tradičně pojatá zástavba, která navazuje na velkoměstský charakter domů pokračujícího bulváru s komerčním vybavením v parteru.
