Nostalgie pavlačových domů

Náměstí obklopené činžovními domy bylo založené v roce 1889. Od počátku nese pojmenování Kostnické, na památku mistra Jana Husa, náboženského myslitele, kazatele a reformátora, který byl v německém městě Kostnice (Konstanz) odsouzen církevním koncilem a 6. července 1415 upálen před městskými hradbami. Díky svažitému žižkovskému terénu má náměstí dvě úrovně. Parčík podél delší strany na jihu je o několik metrů níže než vozovka na straně severní, a je proto kolem něj kamenná zídka. Za trafostanicí na západní straně náměstí je nerovnost řešena schodištěm. Je tak názornou ukázkou toho, s jak složitým terénem se museli architekti a urbanisti na mnohých místech Žižkova vypořádat. Z náměstí hvězdicovitě vychází šest ulic: na sever Jeronýmova a dále ve směru hodinových ručiček Dalimilova, Štítného, kde v domě č. p. 520 působí proslulé Žižkovské divadlo Járy Cimrmana, Blahníkova, Husinecká a Orebitská. Náměstí je obklopeno činžovními domy. V letech 2018 a 2019 prošlo revitalizací, která zachovala jak vzrostlé stromy v parčíku, tak i částečně původní litinové zábradlí kolem něj a u schodů za trafostanicí.

Fenoménem této části Žižkova jsou pavlačové domy, reprezentanti masového nájemného bydlení 19. století. Svou konstrukční a funkční jednoduchostí byly předurčeny pro rychlou a levnou výstavbu reagující na rostoucí potřebu bytů na pražských předměstích, ke kterým patřil i Žižkov. Zdejší výstavba tohoto typu domů započala v polovině 60. let 19. století. Nejstarší dochovaná ucelená zástavba převážně pavlačových domů se nachází v oblasti vymezené Kostnickým náměstím, Havlíčkovým náměstím, ulicí Husitskou a Rokycanovou. Jednotný typologický styl objektů vytváří kompaktní lokalitu činžovních nájemních domů. Bloky jsou situovány v příkrém svahu, zastavěnost parcel je vysoká, vnitrobloky jsou ze stavebního hlediska stísněné. Většina domů postavených v poslední třetině 19. století byla nejvýše třípodlažní, na přelomu 19. a 20. století byly budovy mnohdy navýšeny až o dvě další patra. Pavlačové domy mívaly v podzemním podlaží sklepní kóje, v přízemí se nacházely drobné krámy a řemeslnické dílny, v nadzemních podlažích byly situovány byty. Domu nechyběla půda sloužící k sušení prádla. Dispozice bytů byla obvykle 9x4 metry, rozdělená na kuchyň směřující do dvora a pokoj do ulice. Přístup do bytu byl z pavlače ze strany dvorní fasády, tím se větrala a také osvětlovala kuchyň, kde se odvíjely hlavní domácí práce, na rozdíl od pokoje, který sloužil obytnému účelu. Výška stropů byla tři a půl až čtyři metry. Voda nebyla zavedena mnohdy ani v domech, natož v bytech. Pitná voda se čerpala nejčastěji ze studny s pumpou ve dvoře. Po zavedení veřejného vodovodu byla zřízena jedna stoupačka v celém domě, na pavlači byla obvykle v každém patře umístěna výlevka a kohoutek s vodou. V kamnech se topilo pevnými palivy, záchod byl umístěn na konci pavlače u štítové zdi sousedního domu. Malý dvůr měl prostranství většinou zastavěné kůlnami.