Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. (Další informace)

Přeskočit na hlavní obsah

Kostel sv. Prokopa a okolí

Novogotický kostel sv. Prokopa téměř vyplňuje celý prostor Sladkovského náměstí a svou 73 m vysokou věží je jednou z dominant Žižkova. Když v roce 1879 začala generální oprava farního kostela sv. Rocha, vyvstala potřeba náhradních důstojných prostor. Žižkov měl v té době již více než 20 tisíc obyvatel, převážně katolíků. Proto byl téhož roku založen Spolek pro vystavění katolického chrámu v Žižkově. Se souhlasem pražského arcibiskupa Bedřicha kardinála Schwarzenberga se sloužily zatím nedělní a sváteční mše pod širým nebem na Komenského náměstí před školou, stálejší bohoslužebné místo bylo zřízeno později v domě U Jana Lucemburského ve Štítného ulici do doby, než byl nový kostel postaven. Základní kámen kostela sv. Prokopa byl položen 30. října 1898 na místě kaple svatého Jana Nepomuckého viniční usedlosti Reismonka u příležitosti 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. (proto je nazýván též kostelem Jubilejním) a posvěcen kardinálem Františkem Schönbornem. Plány na stavbu trojlodního chrámu vypracovali architekti Josef Mocker a František Mikš. Stavba kostela trvala 5 let, v září 1903 byl kostel vysvěcen. Chrám je dlouhý přes 51 metrů a pojme až dva tisíce osob. Nad severním vstupem je vzácný tympanon s reliéfem Madony s dítětem, kterému zdejší patron sv. Prokop podává model kostela. Nad západním vchodem je socha sv. Vojtěcha, který zve návštěvníky do chrámu. Obě díla pocházejí z dílny Josefa Pekárka, žáka J. V. Myslbeka. Uvnitř chrámu se nachází cenný obraz malíře raného baroka Karla Škréty s názvem Svatý Václav, obránce Prahy proti Švédům, z roku 1649. Hlavní oltář je novogotický, navržený architektem Františkem Mikšem. Osm deskových obrazů, věnovaných významnými českými šlechtickými rody, představuje výjevy ze života sv. Prokopa, patrona chrámu. Opuková kazatelna se žulovými schody je zhotovena podle návrhu Františka Mikše, varhany zhotovila žižkovská firma Emanuela Petra. Vitráže v oknech navrhl malíř K. L. Klusáček. Poslední okno v jižní lodi bylo doplněno teprve v roce 1992 podle původního návrhu Cyrila Boudy. Výjev zobrazuje setkání knížete Oldřicha se sv. Prokopem v lesích u Sázavy (v místě Sázavského kláštera).

Sladkovského náměstí bylo již v době svého vzniku v roce 1890 pojmenováno po novináři a politikovi Karlu Sladkovském. Dříve se v těchto místech nacházela jedna z viničních usedlostí zvaná podle svého někdejšího majitele „Reismonka“. Kratší strany náměstí lemují činžovní domy ve vyústění Vlkovy ulice (na západě) a Čajkovského ulice (na východě) do Seifertovy ulice, k níž se náměstí mírně svažuje. 

Celou jižní stranu náměstí tvoří mohutná novorenesanční budova gymnázia Karla Sladkovského, jedné z nejstarších středních škol v Praze, původně c. k. vyšší reálky postavené nákladem žižkovského obecního úřadu v letech 1898—1899 podle plánů Jindřicha Motejla, tehdejšího žižkovského městského inženýra. C. k. reálka na Žižkově začala výuku v prvních dvou třídách 20. září 1897 ještě v provizorních prostorách žižkovské radnice na Havlíčkově náměstí. Roku 1899 byla otevřena budova na Sladkovského náměstí. Status školy byl několikrát změněn, dlouho zde působilo čtyřleté gymnázium, až v roce 1994 přešla škola zpět k víceletému režimu. Na gymnáziu působil Antonín Svojsík, zakladatel prvního junáckého oddílu v Čechách, či pozdější předseda České národní rady v roce 1945 dr. Albert Pražák. Díky vysoké úrovni výuky i množství známých absolventů se dříve gymnáziu přezdívalo „žižkovská Sorbonna“. Mezi absolventy školy patří např. herec Jaroslav Marvan, mykolog Miroslav Smotlacha, sochař Olbram Zoubek, filozof Václav Bělohradský, spisovatel a novinář Ondřej Neff, zpěvák a skladatel Janek Ledecký, operní pěvkyně Dagmar Pecková.

V nedaleké Bořivojově ulici č. p. 816/104 se v roce 1901 narodil básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Jaroslav Seifert. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po Žižkově, část středoškolských studií strávil v žižkovské Kubelíkově ulici, kde navštěvoval c. k. vyšší gymnázium (dnešní obchodní akademie). O Žižkově poutavě vypráví ve své knize Všecky krásy světa a na dětství zde strávené vzpomíná v díle Hvězdy nad Rajskou zahradou. Po slavném rodákovi je pojmenována základní a mateřská škola ve Vlkově ulici. V blízkosti zastávky tramvaje Lipanská směrem do centra se nachází památník od sochaře Jana Roitha z roku 2016. Z betonu zhotovená stuha míří k nebi doplněná veršem z básně Prosinec 1920: „To slovo letělo jako pták do sítě hvězd.“

Login