Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. (Další informace)

Přeskočit na hlavní obsah

Horní Žižkov

Lidové označení „horní“ Žižkov se vztahuje k lokalitě, jejíž pomyslný střed tvoří Škroupovo náměstí, a která představuje přechod mezi typickým starým Žižkovem a Vinohrady. Náměstí se nachází východně od Riegrových sadů a je mimořádným a zajímavým příkladem obytného náměstí kruhového tvaru s pohledovou vazbou na náměstí Jiřího z Poděbrad s jeho dominantou, kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně. Nese jméno českého hudebního skladatele Františka Škroupa, autora hudby písně „Kde domov můj“, pozdější československé a české státní hymny. Místo je tvořeno jakousi náhorní plošinou táhnoucí se na jih od Kubelíkovy ulice. V okolí náměstí se rozvinula zástavba typická pro Vinohrady v podobě modernějších a velkorysejších pravidelně vymezených bloků, tvořených stejně tak modernějšími kvalitnějšími obytnými domy. Vnitroblok je charakteristický pravidelným, pro všechny domy společným, zpravidla nezastavěným prostorem s místy vzrostlou zelení, která byla cíleně zakládána. Velmi kvalitní rezidenční prostředí je podpořeno vzhledem ulic se stromořadími.

Náměstí vešlo do povědomí širší veřejnosti ve spojitosti s první oficiálně povolenou manifestací opozičních seskupení, která se konala 10. prosince 1988. Na tento den připadalo 40. výročí vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv. Žádost o povolení demonstrace podala pětice občanských sdružení: Charta 77, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, České děti, Hnutí za občanskou svobodu a Nezávislé mírové sdružení. Jejich původní žádost pořádat manifestaci na Václavském náměstí zamítl Obvodní národní výbor Prahy 1, shromáždění však poté povolil ONV Prahy 3 na Škroupově náměstí. Jednalo se o taktický krok vynucený zahraničím. Ve dnech 8. a 9. prosince navštívil Prahu francouzský prezident FranÇois Mitterrand a pozval Václava Havla a sedm dalších disidentů na společnou snídani na francouzské velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí, kde v předvečer shromáždění na Škroupově náměstí diskutovali o stavu dodržování lidských práv v Československu. Shromáždění 10. prosince zahájila v 15 hodin československá hymna. Poté přednesli projevy Václav Havel, který vyslovil požadavek propuštění politických vězňů, Rudolf Battěk, jenž vyzval k ukončení monopolu vlády KSČ, Petr Placák a další. Asi sedm set účastníků podepsalo petici vyzývající režim k propuštění politických vězňů. Manifestaci asistovaly zásahové jednotky Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí, přítomné na kamery natáčeli příslušníci Státní bezpečnosti. Manifestace skončila přibližně v půl páté, aniž by došlo k násilným střetům s bezpečnostními jednotkami. Na akci navázal tzv. Palachův týden v lednu 1989 a série protestních shromáždění vyústila v listopadu 1989 v konec totalitního režimu v Československu. Událost připomíná na náměstí pamětní deska na pravém nároží domu směrem do Blodkovy ulice, na domě č. p. 1255/9.

Login