Miroslav Ondříček

* 4. listopadu 1934, Praha, † 28. března 2015

Kdo by neznal filmy jako jsou Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Homolka a tobolka, Vlasy, Valmont, Přelet na kukaččím hnízdem či Amadeus. Kameraman Miroslav Ondříček natočil čtyři desítky filmů, z nichž polovina vznikla v zahraničí. Vedle toho natočil více než desítku filmů dokumentárních a televizních. Jeho profesní život je neodmyslitelně spojen se jménem vynikajícího českého režiséra Miloše Formana.

Známý český filmový kameraman se narodil na Žižkově, kde prožil v Roháčově ulici dvacet čtyři let. Jeho rodiče měli ve stejné ulici živnost; otec byl holič a matka měla kloboučnictví. Jako syn živnostníka nesměl mladý Ondříček studovat. Po ukončení základní školy v roce 1949 sice složil zkoušky na obchodní akademii, ale přijat nebyl. Nejprve se proto učil práci s kovem, později přešel na obor filmový laborant. Po ukončení nastoupil v roce 1953 do laboratoří Barrandovských ateliérů, kde se stal asistentem kamery a později asistentem zpravodajského filmu. V letech 1957–1959 absolvoval večerní školu filmové tvorby při FAMU v Praze.

Svůj první celovečerní film Intimní osvětlení natočil v roce 1965. Už o dva roky dříve však natočil dokumentární metodou třičtvrtěhodinový hudební film Konkurs, jehož součástí jsou dvě povídky – Konkurs a Kdyby ty muziky nebyly. Ze spolupráce s Milošem Formanem, Václavem Papouškem a Ivanem Passerem vzešlo nejen dlouhodobé přátelství, ale také celá řada dalších úspěšných filmů. Při natáčení snímku Lásky jedné plavovlásky se seznámil i s anglickým režisérem Lindsayem Andersenem, který ho pozval k účasti na středometrážním snímku The White Bus. Tím se mu otevřela cesta k práci v zahraničí. Její rozmach na přelomu 60. a 70. let však uměle přerušil normalizační zákaz tvorby v cizině a přidružily se i zdravotní problémy. Při natáčení filmu Otakara Vávry Temné slunce v roce 1980 se mu stal vážný pracovní úraz. I navzdory nepříznivým okolnostem ale mohl od konce 70. let v mezinárodní kariéře přece jen pokračovat.

Spolu s režisérem Miloslavem Šmídmajerem napsal v roce 2011 knihu Tudy jenom procházíme, ve které vzpomíná nejen na společné projekty. „Svět je velký jenom v našich představách,“, řekl při debatě o tom, co znamená a neznamená úspěch. „I čas se krátí a člověk si bezděky uvědomí, že tudy jenom procházíme. Jde jen o to, zanechat otisk na cestě, kterou jsme kráčeli. Stopu. A když ji nespláchne vytrvalý liják, pak stojí za to, se jednoho mrazivého dne vypravit po těch stopách na všechna místa, uchovaná v paměti.“

Miroslav Ondříček je prezident České filmové a televizní akademie, je také patronem Filmové akademie v Písku a členem správní rady. V rodinné tradici pokračuje jeho syn David (narozen 1969), který se už může pochlubit mnoha úspěchy na mezinárodním poli.

Ocenění:

• 1981 nominace na Oskara za film Ragtime
• 1984 nominace na Oskara za film Amadeus
• 1999 Český lev za dlouholetý přínos českému filmu
• 2003 cena za celoživotní dílo v makedonské Bitole
• 2004 cena Americké unie kameramanů za přínos mezinárodní kinematografii v Los Angeles
• 2004 Křišťálový globus za umělecký přínos světové kinematografii na karlovarském festivalu
• 2005 cena za celoživotní dílo Asociace českých kameramanů
• 2006 Medaile Za zásluhy I. stupně