Jiří Hošek

* 20. srpna 1955, Praha

Doc. Mgr. Jiří Hošek je pokládán za jednu z nejvýraznějších postav interpretačního umění současnosti. Je propagátorem a popularizátorem vážné hudby, své televizní pořady také v minulosti velmi často provázel mluveným slovem. Byl vyhlášen Osobností Žižkova roku 2000.

Hošek se narodil v umělecké rodině. Na klavír hrál už od tří let, na violoncello pak od deseti. Se studiem hudby začínal v Lidové škole umění. Hru na violoncello začal studovat na pražské konzervatoři ve třídě prof. Dr. Pravoslava Sádlo-Páva v roce 1970. Se studiem hry na tento nástroj pokračoval od roku 1975 na pražské Akademii múzických umění, kterou absolvoval u prof. Miloše Sádla v roce 1980 s červeným diplomem. Absolvoval recitálem a koncertem s orchestrem ve Dvořákově síni Domu umělců, kde provedl Prokofjevovu Symfonii-koncert Op. 125 pro violoncello a orchestr.

Po skončení studia v Praze absolvoval půlroční stáž na pařížské konzervatoři u prof. Bernarda Michaelina, u kterého absolvoval v roce 1981 i letní akademii v Nice. Další významný krok v jeho sebevzdělávání učinil Hošek na Bartókově semináři u prof. Lászlo Mezö v Szombathely v Maďarsku.

V letech  1982–1986 byl stipendistou Hudebního studia ČHF, kdy pracoval pod vedením prof. Alexandra Večtomova a profesora Josefa Chuchra. V letech 1986–1990 působil jako hudebník ve svobodném povolání a věnoval se převážně sólové koncertní činnosti. V letech 1991–1996 působil jako koncertní mistr violoncella Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Na základě konkurzu byl v roce 1994 přijat jako pedagog Hudební fakulty AMU v Praze, kde od roku 1994 působí jako pedagog oboru hra na violoncello.

V době svých studií si Jiří Hošek přivydělával hraním v countryové skupině Wyjou a Newyjou, kde zastával pozici kapelníka, uměleckého vedoucího a hrál také na klavír.

Vedle samostatné koncertní činnosti se Jiří Hošek objevil v mnoha televizních pořadech a získal ocenění na domácí i mezinárodní půdě. Zasedal také v porotách celé řady hudebních soutěží. Jako jediný violoncellista reprezentoval českou violoncellovou školu na Pražském jaru 2002.

Byl pořadatelem i producentem soutěží i zakladatelem žižkovského festivalu známého pod názvem Nekonvenční žižkovský podzim. Spolupracoval na dalších uměleckých projektech např. na filmu Tisícročná včela a Perinbaba režiséra Juraja Jakubiska. Spolupracoval s umělci na jejich vlastních projektech, např. s Karlem Gottem, Jaroslavem Hutkou, Lenkou Filipovou, Danielem Hůlkou aj. Objevil se také ve filmech Víta Olmera, jeho interpretaci Erbenovy Kytice či Máchova Máje objevíme například i v hudbě pro Křižíkovu fontánu.

Ocenění:

 

• 1972 – soutěž o Cenu Beethovenova Hradce (2. cena)
• 1973 – Duškova interpretační soutěž (3. cena)
• 1973 – Interpretační soutěž pražské konzervatoře (1.cena)
• 1975 – Mezinárodní soutěž v Markneukirchenu (3. cena)
• 1976 – Interpretační soutěž ČSR v Písku (2. cena)
• 1976 – Mezinárodní soutěž Pražského jara (Čestné uznání 1. stupně a Cena Hud. mládeže ČR)
• 1976 – Bachova soutěž v Lipsku (diplom)
• 1978 – Mezinárodní soutěž Čajkovského v Moskvě (diplom)
• 1980 – Interpretační soutěž ČSR v Písku (1. cena a Cena za nejlepší provedení české soudobé skladby)
• 1980 – soutěž Pražského jara (3. cena a titul laureáta)
• 1982 – Mezinárodní soutěž Čajkovského v Moskvě (diplom)
• 1983 – Mezinárodní Casalsova soutěž v Budapešti (4. místo)