Jindřich Heřkovič

* 29. ledna 1923, Sekernice – † 19. března 2012, Praha

Veterán druhé světové války, plukovník v.v., člen Republikového výboru Čs. obce legionářské a předseda Historické skupiny 1. čs. tankové brigády se narodil v židovské rodině v roce 1923 na Podkarpatské Rusi, která tehdy ještě patřila k Československé republice. Po celý život mluvil plynně jazykem jidiš.

Poté, co Československo byla připojeno k Maďarsku, skončil Heřkovič v pracovním táboře. V roce 1943 byl spolu s jinými poslán na východní frontu, kde se mu podařilo s přáteli překročit frontovou linii a vzdát se sovětským vojskům. Do tankové brigády československé armády vstoupil v lednu 1944. Vyznamenal se především v Karpatsko-dukelské operaci, v bitvě u Dukelského průsmyku. V bojích u Ostravy byl těžce raněn. Bitva o samotnou Ostravu nakonec trvala měsíc a jen sedm československých řidičů tanků mělo to štěstí dovézt svůj stroj až do Ostravy. Samopalník tanku Jindřich Heřkovič už do Ostravy nedojel. Ještě na polském území se snažil doběhnout k jinému zasaženému tanku, ze kterého se ozývali ranění. Německý ostřelovač ho zasáhl do zad. Jeho zranění byla ale natolik vážná, že nemohl pokračovat v boji.

V československé armádě byl jedním z 5000 vojáků židovského původu, kteří bojovali proti nacistickému Německu. Odhaduje se, že pouze v československé jednotce, která pod vedením Ludvíka Svobody bojovala na východní frontě, bylo, alespoň zpočátku, okolo 40 % Židů. Pouze o něco méně jich bylo mezi našimi vojáky na Západě. Židé působili rovněž mezi letci a dalšími jednotkami. Rodiče Ludvíka Heřkoviče i pět z osmi sourozenců (některé prameny uvádějí, že to bylo všech osm sourozenců), zemřeli v koncentračních táborech, on sám prošel koncentračním táborem Auschwitz. Původní domov po návratu nenašel, protože byl zničen. Odešel proto na Moravu, ke svému vojenskému útvaru do Ostravy.

Nakonec se usadil v Praze, kde studoval práva na Univerzitě Karlově. Pracoval na ministerstvu vnitra, v roce 1953 byl z politických důvodů poslán pracovat na Důl Hlubina do Ostravy a studia nedokončil. V roce 1968 emigroval na více než jeden rok do Spojených států. Po návratu pracoval v ČKD Praha.

Na Žižkov se přistěhoval s manželkou v roce 1952. Vychovali zde tři děti, na radnici oslavili stříbrnou, zlatou i diamantovou svatbu.

V roce 2010 se zúčastnil slavnostního otevření Českého centra v Tel Aviv. Otevření bylo zahájeno vernisáží výstavy Židé v boji a odboji 1939–1945. Čestnými hosty večera byli židovští veteráni bojišť II. světové války plukovník Jindřich Heřkovič, podplukovník Jiří Kafka a poručík Viktor Schwarz.

Ocenění:

• Čs. válečný kříž
• Čestný občan města Ostrava – 2008 (za aktivní podíl při osvobozování naší země a města Ostravy v 2. světové válce)
• Obdržel více než dvacet armádních vyznamenání