Jaroslav Škarvada

* 14. září 1924, Praha – † 14. června 2010, Praha

Mons. ThDr. Jaroslav Škarvada byl postupně profesorem křesťanské dogmatiky, sekretářem kardinála Berana, koordinátorem duchovní služby českých krajanů, spolupracovníkem vatikánského státního sekretariátu, titulárním biskupem litomyšlským a pomocným biskupem pražským. Jeho optimistický hlas znali posluchači vln Hlasu Ameriky, Svobodné Evropy a Vatikánského rozhlasu. Jeho biskupským heslem bylo: Ut omnes unum sint (Aby všichni byli jedno, Jan 17,21). Mezi lidmi byl znám jako radostný, optimistický a usměvavý člověk, který nešel daleko pro vlídné slovo.

Narodil se v Praze na Vinohradech jako nečekané a nechtěné dítě rodičům, kteří věřící byli, ale do kostela nechodili. Svůj postoj změnili teprve v průběhu druhé světové války poté, co gestapo zatklo a posléze i propustilo jeho otce.

Gymnázium dokončil v roce 1943. Po jeho skončení vykonával pomocné práce v Ústavu na ochranu rostlin a souběžně navštěvoval přednášky v neakademickém semináři Studia catholica. Od roku 1945 pak pokračoval na studiích na papežské Lateránské a Gregoriánské univerzitě v Římě a prošel českou papežskou kolejí Nepomucenum. Získal titul doktor teologie. Na kněze byl vysvěcen 12. března 1949. Politická situace mu však nedovolila navrátit se zpět do vlasti. Proto pokračoval ve studiích dále a přitom působil jako kaplan v San Vito al Tagliamento v Benátsku a v letech 1955–1965 coby profesor dogmatiky v regionálním semináři v Chieti v Itálii.

Byl sekretářem kardinála Berana v Římě v letech 1965 až 1969. Podílel se s ním například na zakládání Českého náboženského střediska Velehrad v Římě. V letech 1970–1991 byl spolupracovníkem vatikánského státního sekretariátu. Od roku 1968 byl koordinátorem duchovní služby českých krajanů po celém světě, přitom vznikla síť až 50 misijních středisek.

Do Československa mohl přijet pouze krátce na pohřeb svého otce v roce 1967. V roce 1983 byl vysvěcen Janem Pavlem II. na biskupa.

V listopadu 1989 se podílel na přípravě svatořečení blahoslavené Anežky. Natrvalo se vrátil až v roce 1989 na pozvání kardinála Tomáška. Pražským pomocným biskupem byl jmenován v srpnu 1991. Od listopadu 1991 do února 2001 zastával funkci generálního vikáře pražské arcidiecéze a od ledna 1993 do září 2002 byl proboštem Metropolitní kapituly u sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Dne 18. prosince 2003 byl jmenován delegátem Svatého stolce pro rytířský Řád křížovníků s červenou hvězdou.

V 60. letech byl při jedné ze svých cest ve městě Warsaw v Severní Dakotě jmenován čestným náčelníkem indiánského kmene Chippewa a obdržel čestné jméno Clear Sky (Jasné nebe).

V roce 2002 vyšla kniha rozhovorů Bohumila Svobody a Jaroslava Škarvady pod názvem Svedl jsi mě, Hospodine.

Ocenění:

• 1998 – čestná medaile T. G. Masaryka Masarykova demokratického hnutí
• 2003 – Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva