Jaroslav Foglar
spisovatel
* 6. července 1907, Praha – † 23. ledna 1999, Praha
Jaroslav Foglar byl významný český spisovatel, který se věnoval především literatuře pro děti a mládež. Byl také výraznou osobností českého skautského hnutí, se kterým je jeho jméno spojováno už od roku 1923 a jemuž zůstal věrný až do smrti. Skauti jej znají pod přezdívkou Jestřáb.
Není snad nikdo, kdo by neznal stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta), knihu Hoši od Bobří řeky nebo kreslené příběhy Rychlé šípy s hrdiny Mirkem Dušínem, Jarkou Metelkou, Jindrou Hojerem, Červenáčkem a Rychlonožkou. Během svého života napsal Foglar 22 knih, dvě divadelní hry, několik příruček pro mládež a otextoval více než dvě desítky kreslených seriálů.
Jaroslav Foglar se narodil v Praze-Nuslích. Když mu byly čtyři roky, zemřel v pouhých 39 letech na srdeční nemoc jeho otec a matka se s ním a starším bratrem odstěhovala nejdříve do Předlic v Ústí nad Labem a poté do Poděbrad. V sedmi letech se nakonec celá rodina vrátila zpět do Prahy na Vinohrady do Korunní třídy.
Foglar vystudoval v Praze Veřejnou obchodní školu, kterou ukončil v roce 1925. Poté pracoval jako úředník, pedagogický pracovník a později také coby odpovědný redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed.
Traduje se, že už v roce 1920 vyšla tehdy třináctiletému Foglarovi báseň Měsíční noci. Vydání této básně zatím nikdo nedoložil, proto je za jeho prvotinu považována povídka Vítězství, která vyšla v roce 1923. V roce 1934 vydal v nakladatelství Melantrich svoji první knihu s názvem Přístav volá. O tři roky později vychází další z jeho děl – Hoši od Bobří řeky. V listopadu 1938 se Foglar objevil spolu s Karlem Burešem ve vedení časopisu Mladý hlasatel a na pokračování začíná vycházet jeho a Fischerův komiks Rychlé šípy.
Po druhé světové válce nastoupil do redakce Junáka, brzy nato začal vydávat časopis Vpřed, který ale v roce 1948 zanikl. Od roku 1948 až do roku 1953 a pak od roku 1964 se Jaroslav Foglar živil jako spisovatelem z povolání. Ani tehdy se nevzdal své lásky, skautingu. Protože byl ale skauting zakázán, vedl oddíl pod jménem Městská stanice mladých turistů.
Jaroslav Foglar byl však komunistickému režimu nepohodlný a jeho knihy nesměly vycházet. Teprve v roce 1965, v době částečného uvolnění politické situace, mu vyšla další kniha s názvem Tajemná Řásnovka. O dva roky později vyšly Foglarovy knihy Poklad černého delfína a Kronika Ztracené stopy. V obnoveném časopisu Junák se objevily díly komiksu Rychlé šípy, vznikl televizní seriál Záhada hlavolamu.
S nástupem normalizace a s okupací ovšem přišel další zákaz publikování, Foglar tak mohl publikovat pouze příležitostně časopisecky. Ke svým čtenářům se spisovatel vrátil až po roce 1989, kdy zažil velkou společenskou rehabilitaci a jeho knihy byly opět vydávány ve velkém nákladu. Například nakladatelství Olympia vydalo stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách a vyšlo také jubilejní 15. vydání knihy Hoši od Bobří řeky s pamětním listem.
Jaroslav Foglar byl od roku 1995 dlouhodobě hospitalizován a 23. ledna 1999 zemřel v jedenadevadesáti letech v Thomayerově nemocnici. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
Vytisknout
Poslat e-mailem
