Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Na vašem soukromí nám záleží

My, Městská část Praha 3, IČO 00063517, používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. pro zlepšení kvality našich webových stránek a jejich obsahu. Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu.

Přeskočit na hlavní obsah

Anna Marvanová

novinářka, chartistka

* 18. března 1928, Bratislava – † 24. listopadu 1992, Praha

Narodila se v rodině úředníka a politického pracovníka. Po absolvování Filosofické fakulty UK pracovala jako novinářka, hlavně v Čs. rozhlase. Díky své jazykové erudici mohla působit v zahraničí, zejména v Africe.

Podobně jako mnozí levicově angažovaní mladí lidé vstoupila do KSČ, vždy se však k její politice stavěla kriticky. Tato její kritičnost značně vzrostla v 60. letech, kdy se Anna přidala k reformnímu hnutí za socialismus s lidskou tváří.

S rodinou žila na Žižkově. Z manželství měla tři děti – Annu, Kateřinu a Jana.

Po okupaci Československa byla vyloučena z KSČ, vzápětí potom propuštěna také ze svého zaměstnání a musela proto vykonávat manuální práce. Při výkonu jedné takové nežádoucí aktivity, jíž bylo roznášení nápojů v restauraci, upadla, poškodila si kloub, a následkem toho se zhoršil její zdravotní stav. Od počátku 80. let byla vážně nemocná a pohybově handicapovaná.

V roce 1977 byla Anna mezi prvními 242 signatáři občanské iniciativy Charta 77. Od podpisu jejího základního prohlášení byla ustavičně pronásledována.

V práci pro Chartu 77 se projevily nejen její ideové a formulační schopnosti, ale také obratná a vynalézavá komunikace. Byla spoluautorkou a zprostředkovatelkou mnoha chartistických a jiných disidentských textů. Též pomáhala při četných svépomocných a humanitárních akcích.

V roce 1969 vystoupila z KSČ a byla propuštěna z Československého rozhlasu. Poté pracovala jako myčka nádobí či doručovatelka novin. Od roku 1970 byla v invalidním důchodu. Chartu 77 podepsala 1. 1. 1977, její mluvčí pak byla dokonce po dvě období v letech 1977–1984.

Od roku 1988 byla aktivní činitelkou Čs. helsinského výboru a Hnutí za občanskou svobodu. Po revoluci, v letech 1990 až 1992, se jako zkušená občanská aktivistka věnovala očistě politického života od tzv. starých struktur, zejména v okruhu ministerstva vnitra.

Do Knihy cti byla Anna Marvanová zapsána in memoriam 24. února 2004 za své zásluhy o boj za demokracii a lidská práva.

Výpis všech článků

Další osobnosti v knize cti

Bez obrázku

Drahomíra Fialková

24. 02. 2004
Bez obrázku

Jan Pirk

17. 03. 2004
Bez obrázku

Ladislav Hejdánek

23. 03. 2004
Login