Alena Vránová

* 30. července 1932

Alena Vránová se původně se chtěla stát učitelkou, ale protože už jako dítě účinkovala v Dismanově dětském rozhlasovém souboru a vystupovala na některých pražských jevištích, zlákala ji divadelní profese. Lásku k divadlu zdědila po tatínkovi, který byl nadšený ochotník.

Po absolvování DAMU působila do roku 1956 nejprve v Oblastním divadle v Benešově a posléze se stala členkou divadla ABC, kde spolupracovala mj. s Janem Werichem či později s Otou Ornestem. V městských divadlech pražských hrála v letech 1962 až 1992. Hrála také v Ungeltu. Od roku 1993 je na volné noze. Vystupuje na mnoha pražských scénách, s nimiž jezdí i na zájezdová představení.

V padesátých letech platila za jednu z největších ženských hvězd československé kinematografie. Právě v této době získala obrovskou popularitu díky roli princezny Krasomily v pohádce Pyšná princezna. Další role na sebe nenechaly dlouho čekat. Blýskla se ve filmech Hudba z Marsu, Dovolená s Andělem, Hrátky s čertem, Kronika žhavého léta, Sólo pro starou dámu, Kateřina zlé pověsti, Já už budu hodný, dědečku!, Causa králík, Kamarád do deště, Díky za každé nové ráno, Andělská tvář, Hezké chvilky bez záruky, Vratné lahve aj. nebo v seriálech Chalupáři, Zkoušky z dospělosti, Dnes v jednom domě, Vlak dětství a naděje, Josef a Ly, Ulice či Náves a dalších.

Typ energické moderní a sebevědomé mladé ženy, který vytvořila, ji doprovázel také v mnoha televizních inscenacích. Mezi její tajná přání bylo zahrát si v Činoherním klubu, což jí splnil režisér Ladislav Smoček. V roce 2006 ji obsadil do role tety vikomta de Valmont v představení Nebezpečné vztahy.

Oč úspěšnější byla v profesionální kariéře, o to míň jí to vycházelo v soukromém životě. Alena Vránová byla dvakrát vdaná. První manželství se spisovatelem Pavlem Kohoutem skončilo krátce poté, co se Vránová blíže seznámila se svým druhým manželem, hercem Vladimírem Rážem. Z druhého manželství s ním má dceru Markétu. Také toto manželství skončilo rozvodem.

Za svou kariéru hrála v bezpočtu televizních inscenací a desítkách filmů. K jejím nejvýznamnějším divadelním rolím patří především role Gertrudy Matthews ve hře Bouřlivé jaro uváděné Divadlem Ungelt, za kterou v roce 1997 obdržela Cenu Thálie.

Její jméno je těsně spjato také s dabingem, který dělá od samotných počátků. Svůj hlas propůjčila například Maryně Vladyové, Gině Lollobrigidě, Shirley MacLaineové i dalším hvězdám hereckého nebe.

Namluvila také animované pohádkové seriály, například Velrybu Decimálku, Kajetána a Modrou lišku aj.

Umělecké sklony zdědila také její vnučka Tereza, která se věnuje hlavně muzice. V současné době vystupuje s dívčí vokální skupinou Yellow Sisters.