Často kladené otázky

Případné tazatele bychom úvodem rádi informovali, že zdejší správní orgán, tj. zdejší oddělení správní se řídí právní úpravou, která se vztahuje k přestupkové problematice, zejména se jedná o zákon č. 500/2004, správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o některých přestupcích“).

V praxi se jedná zejména o přestupky proti majetku (krádež, zničení nebo poškození cizí věci), přestupky proti občanskému soužití (ublížení na cti, ublížení na zdraví, vyhrožování, jiné hrubé jednání), přestupky proti veřejnému pořádku (neuposlechnutí výzvy úřední osoby či její znevážení, porušení nočního klidu, znečištění veřejného prostranství, nebo z dalších příkladem kouření tabákových cigaret na zastávkách MHD, či neoprávněné přechovávání návykové látky v malém množství pro vlastní potřebu).

Neřešíme přestupky spojené s provozem na pozemních komunikacích – s těmi je zapotřebí, abyste se obrátili na zdejší odbor dopravy.

Dle ust. § 68 zákona o odpovědnosti za přestupky je účastníkem řízení  

• a) obviněný,

• b) poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a

• c) vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty.

Ostatní dotčené osoby mohou být osoba přímo postižená spácháním přestupku (OPPSP), což je osoba, která musí dát souhlas se zahájením řízení, jinak je věc odložena – typicky se jedná o členy rodiny, osoby žijící ve společné domácnosti, osoby ve vztahu přítel/přítelkyně, partner/partnerka.

Dalšími osobami jsou svědek, postižený/á, zástupci OSPOD, soudní znalec, atd.

V souladu s ust. § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky platí, že“ K ústnímu jednání správní orgán předvolá účastníky řízení. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu.

Pokud Vaše omluva nebyla náležitá a nedostavil/a jste se bez dostatečného důvodu (na což máte právo), bude ústní jednání vedeno ve Vaší nepřítomnosti v souladu ust. § 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky. Omluvou není výkon práce, koníčka (zájmové činnosti) a tvrzená nemoc bez lékařské zprávy.

Koho takto ve svém oznámení přestupku PČR označí je zcela v její pravomoci, a co se týká následného postupu správního orgánu, tento musí vycházet z ust. § 68 zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť účastníkem řízení je obviněný, poškozený a vlastník věci.

Další označení dotčených osob je např. „postižený/á“, „osoba přímo postižená spácháním přestupku“, přičemž postavení jednotlivých subjektů (osob) je jim zákonem vyhrazeno právě z toho důvodu, že s nimi zákon spojuje konkrétní okruh zejména procesních práv a povinností.

Především není účastníkem přestupkového řízení. Práva a povinnosti svědka jsou upravena např. ust. § 55 odst. 1 správního řádu, přičemž každý, kdo není účastníkem, je povinen vypovídat jako svědek; musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet.

Pro osobu podávající výpověď pak rovněž platí, že výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek.

Dále podle ust. § 59 správního řádu je předvolaný svědek povinen dostavit se včas na určené místo; nemůžete-li tak ze závažných důvodu učinit, máte povinnost se bezodkladně s uvedením důvodu správnímu orgánu omluvit.

Správní řád také řeší situaci, kdy se předvolaná osoba bez náležité omluvy na předvolání nedostaví; v takovém případě jí může být podle ust. § 62 odst. 1 písm. a) správního řádu uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč.

Právo navrhovat doplňování dokazování, právo být přítomen výslechu ostatních dotčených osob, a právo klást jim otázky společně s uplatněním řádných i mimořádných opravných prostředků zákon přiznává výlučně účastníkům přestupkového řízení, a to proto, že právě jim mohou být v rámci postupu správního orgánu založeny povinnosti.

Osobám v postavení svědka za podmínky splnění povinností vyplývajících z poučení žádný správní postih nehrozí.

Pokud by bylo možno shrnout účel podání svědecké výpovědi – svědek se musí dostavit za účelem zjištění skutkového stavu a svými slovy popsat, co v inkriminovanou dobu vnímal svými smysly, co viděl, co slyšel; tím je jeho úloha ve správním řízení až na výjimky ukončena.

Policie postupuje dle policejního zákona a její předběžné označení „poškozený“ pokrývá okruh osob, které jsou až při správním řízení dále rozlišeny jako „postižený“ a dále „poškozený“ ve smyslu § 70 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky:

Osoba, které byla spácháním přestupku způsobena škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním přestupku bezdůvodně obohatil, se stává poškozeným uplatněním nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

Dle ust. § 73 zákona o odpovědnosti za přestupky ohledně oznamování přestupku platí, že Má-li orgán Policie České republiky nebo Vojenské policie (dále jen "orgán policie") nebo jiný správní orgán důvodné podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám příslušný k jeho projednání, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu příslušnému správnímu orgánu.

Pokud máte trvalé bydliště na ohlašovně (adresa úřadu), či udáváte Policii ČR neexistující adresu nebo ji dokonce odmítáte sdělit, anebo pokud žádáte o doručování na adresu, na kterou se nedaří doručovat, není chyba v komunikaci na straně zdejšího správního orgánu. V takovém případě máte jako účastník možnost se dostavit a do spisu nahlížet i po ukončení věci; vzhledem k vytíženosti jednotlivých zaměstnanců nejlépe po předchozí domluvě.

Krátce

Účastníci a jejich právní zástupci; jiné dotčené osoby, jen pokud prokáží právní zájem.

Podrobněji

Nahlížení do spisu je upraveno v ust. § 38 správního řádu, odst. 1 a 2, cituji:  

Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci (§ 73). Jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod (…).

K tomu, co se rozumí pojmem „právní zájem nebo jiný vážný důvod“, uvádíme odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 18.11.2015 č.j.: 2 As 42/2015, který ve svém odůvodnění odkazuje na rozsudek NSS ze dne 11.08.2015, č. j. 6 As 43/2015-67, kde uvedl, že „jestliže soudy aprobovaly zvažování podání žaloby jako dostatečný důvod pro nahlédnutí do spisu, je takovým důvodem i obrana v probíhajícím soudním řízení. Existuje-li relevantní spojitost mezi předmětným správním řízením a zjištěními v něm učiněnými na straně jedné a probíhajícím soudním sporem na straně druhé, má žalovaný právní zájem na získání informací ze správního spisu za účelem vytvoření a přizpůsobení vlastní procesní strategie obrany v soudním řízení. V tomto ohledu postrádá rozlišování mezi žalobcem a žalovaným z hlediska prokázání právního zájmu ve smyslu § 38 odst. 2 správního řádu smysl“.

Existuje důvod, proč je nahlížení do spisu pojmenováno právě takto a nikoliv např. seznámení účastníka s obsahem spisu. Vzhledem k tomu, že nahlížitel je u správního orgánu povinen předložit doklad totožnosti, lze zaručit, že k informacím obsaženým ve spise bude mít přístup jen zákonem předjímaný okruh osob.

Takovou záruku však nelze poskytnout při případném zaslání obsahu spisu na adresu (a to i datovou schránkou), u které nelze dostatečně prověřit okruh osob, které do ní mají přístup.

Pokud nejsou dány důvody k odložení věci dle ust. § 76 téhož zákona, které jsou v něm uvedeny taxativně, a nejsou shledány důvody k předání věci, či nejsou známy překážky řízení, je správní orgán povinen postupovat v souladu s ust. § 78 odst. 1 téhož zákona, cituji:

Správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí, a postupuje v řízení z moci úřední. Až teprve po dalším dokazování a po posouzení všech rozhodných skutečností může správní orgán rozhodnout.

Krátce

Ano, může.

Podrobněji

K možnosti pořizování zvukového záznamu průběhu ústního jednání účastníkem uvádíme jako příklad související judikatury rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j.: 5 As 37/2009 – 94, který ve svém odůvodnění uvádí: „Uvedené dle krajského soudu znamená, že účastník má také právo činit si výpisy ze zvukového záznamu pořízeného správním orgánem o průběhu ústního jednání.

Má-li účastník řízení právo na pořízení výpisu ze zvukového záznamu pořízeného správním orgánem o průběhu ústního jednání či jeho kopie, pak dle názoru krajského soudu má také právo, aby si i za splnění určitých podmínek o průběhu ústního jednání takový záznam pořídil sám.

Uvedené krajský soud nepovažuje ani v rozporu se zásadou neveřejnosti ústního jednání, protože pouhým pořízením zvukového záznamu z ústního jednání se nestává jednání veřejným, neboť i nadále se jej mohou kromě úředních osob účastnit jen účastnící řízení či jiné dotčené osoby. (…) neodůvodněný zákaz správního orgánu adresovaný účastníku správního řízení pořizovat si zvukový záznam o průběhu ústního jednání, může (...) představovat vadu řízení, která může mít vliv na dodržení procesních práv účastníka řízení, a tedy i na zákonnost rozhodnutí správního orgánu.

Krátce

Ano, smí, jen pořízený videozáznam nesmí šířit.

Podrobněj

Ust. § 85 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, stanoví, že rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením, avšak dle ust. § 88 odst. 1 obč. zákoníku platí, že svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob – tím může být např. zachycení podoby a jednání pachatele trestného činu a předání takového záznamu policii.

Vzhledem k tomu, že uvedená ustanovení nejsou zdánlivě v souladu, je nutno přiměřeně aplikovat ust. § 90 obč. zákoníku, a pečlivě posoudit, zda tento důvod nebude případně využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy dotčeného člověka.

Pokud rozporujete, jakým způsobem správní orgán postupuje vůči obviněnému, upozorňujeme, že procesní postup správního orgánu se nachází stejně jako posuzování viny a trestu obviněného mimo sféru ovlivnitelnou procesní aktivitou oznamovatele přestupků či dalších účastníků řízení, neboť je svěřeno výlučně do rukou státu, který naplňuje veřejný zájem na stíhání jednání naplňujícího znaky skutkových podstat přestupků.

Třetí osoby tedy nemají subjektivní veřejné právo na to, aby správní orgán postupoval jimi požadovaným způsobem, či byla vyslovena vina obviněného, a tudíž nemohou být dotčeny na svých právech tím, když takové rozhodnutí není správním orgánem vydáno, resp. je vydáno rozhodnutí jiné.

Krátce

Věc je možno řešit pouze v rámci soudního řízení, nikoliv řízení správního.

Podrobněji

Z pohledu působnosti zákonů upravujících přestupkovou problematiku, zejména dle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, takový skutek nevykazuje znaky žádného přestupku proti veřejnému pořádku uvedeného v § 5 zákona o některých přestupcích, ani jiného přestupku, k jehož projednání by byl příslušný zdejší správní orgán.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) však neumožňuje správním orgánům jakkoli vstupovat do soukromoprávních vztahů jiných osob. V tomto směru je nutno upozornit, že ochrany vlastnického práva ke svým bytům, konkrétně ochrany před pachem a jinými imisemi působenými vlastníkem jiného bytu, se vlastníci mohou domáhat výlučně soukromoprávními prostředky, tedy prostřednictvím občanskoprávní žaloby na základě ust. § 1013 a násl. občanského zákoníku.

Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Ten, kdo je rušen ve výkonu svého vlastnického práva tzv. imisemi, má možnost bránit se proti nim podáním negatorní neboli zápůrčí žaloby, kterou se bude domáhat, aby obtěžujícímu žalovanému vlastníkovi bylo uloženo zdržet se přesně vymezeného rušení. Ochrana vlastnického práva je tedy zajišťována právě i právní úpravou ochrany před výkonem vlastnického práva ostatních, avšak sousedících vlastníků neboli právní úpravou tzv. sousedských práv.

Pokud jste již uskutečnil některé kroky (např. snažil se skupinu hlučících osob napomenout), a ke zlepšení situace přesto nedošlo a/nebo jste došel k závěru, že není možné věc řešit dohodou, je nejvhodnější učinit oznámení jednání majícího znaky přestupku prostřednictvím Městské policie hl. m. Prahy nebo Policie ČR.

Doporučuji tak učinit bezprostředně po možném přestupkovém jednání; případně volejte policii na místo, kdy policie poté provede vlastní prošetření události, vyloučí spáchání trestného činu, a správnímu orgánu věc oznámí k projednání již na konkrétní osobu se všemi potřebnými podklady pro zahájení přestupkového řízení.

Krátce

Citovaný přestupek možného rušení nočního klidu lze oznámit Policii ČR nebo Městské policii hl. m. Prahy, která může přestupek projednat v blokovém řízení.

Podrobněji:

Odbor občansko správní je oprávněn k vedení přestupkového řízení ve věci přestupku proti veřejnému pořádku dle § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustí fyzická osoba tím, že poruší noční klid. Za tento přestupek lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

Přestože štěkot je přirozený fyziologický projev psa, nelze z obecného hlediska vyloučit ani odpovědnost za citovaný přestupek u takového majitele či chovatele psa, který nevynaložil veškeré očekávatelné úsilí k tomu, aby k rušení nočního klidu štěkotem jeho psů nedocházelo.  Proto v případě, že by štěkot psů již výrazným způsobem překračoval míru rušení, kterou lze očekávat a kterou je nutno tolerovat u psa nebo psů chovaných v obytných domech, může být majitel, resp. chovatel takového psa nebo psů postižen v přestupkovém řízení.

Pokud okruh Vašich dotazů nespadá vůbec či jen zčásti do věcné působnosti zdejšího oddělení správního (či správního orgánu), byl jste o tom informován v rámci vyřizování stížnosti a zřejmě jste byl i poučen o možnostech, jak lze v obdobných případech postupovat.

Pokud opakovaně žádáte, aby Vám správní orgán poradil, jak máte dále postupovat, nelze než připomenout, že to již správní orgán učinil a další případné kroky již nejsou v jeho věcné působnosti, protože je, stejně jako např. orgán policejní, vybaven pouze omezeným souhrnem oprávnění a postupů, které vyplývají ze zákonů souvisejících s jeho činností.

To, že např. správní orgán nejedná nad rámec svých pravomocí, nelze interpretovat tak, že ve věci nepostupuje, stejně tak jistě nelze tvrdit, že Vás neseznámil s relevantními informacemi, neboli, že Vám neposkytl radu.