Proč Hartigova? Historie Koněvovy ulice
Nejdelší žižkovská třída, dnešní ulice Koněvova, prošla od svého vzniku celou řadou změn. Původně Vídeňská třída se v letech 1875–1940 jmenovala Poděbradova. Následujících pět let nesla název Brněnská, poté rok znovu Poděbradova. V roce 1946 ji vládnoucí komunistická strana rozhodnutím Ústředního výboru hlavního města Prahy pojmenovala po maršálu Koněvovi, a to přesto, že tím bylo porušeno pravidlo nepojmenovávat pražské ulice po žijících lidech (Ivan Stěpanovič Koněv zemřel v roce 1973).
Podněty ke změně názvu Koněvovy ulice se následně objevovaly opakovaně už od počátku 90. let, kdy v porevolučním období docházelo k přejmenování mnoha ulic, náměstí nebo zastávek městské hromadné dopravy. Jednalo se nejčastěji o navracení původních názvů změněných v průběhu komunistického režimu.
V roce 2022 se pozornost veřejnosti k názvu Koněvovy ulice obrátila znovu, tentokrát v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině. V březnu 2022 obdržela městská část Praha 3 žádost Klubu přátel Žižkova, ve které klub navrhl změnu názvu ulice i s variantou pojmenování po prvním žižkovském starostovi Karlu Hartigovi. Hlavními argumenty byla role Koněva při potlačení maďarského povstání v roce 1956, při výstavbě berlínské zdi nebo při provádění vojenského průzkumu před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Návrh Klubu přátel Žižkova zároveň poukazoval na veřejnosti méně známou osobnost Karla Hartiga. Karel Hartig byl zakladatelem Žižkova i jeho prvním starostou. Prosadil nejen název samotného Žižkova, ale také pojmenovávání ulic a prostranství po husitských bojovnících a kazatelích. Ulice Koněvova je s jeho životem úzce spjatá – na místě dnešní křižovatky Ohrada stával statek Pražačka, vlastněný rodinou Stomeových, do které se Karel Hartig v roce 1865 přiženil. Přestože se Hartig zasloužil o názvy mnoha žižkovských ulic, jeho jméno dosud žádná nenesla.
V dubnu 2022 radní Prahy 3 zmíněný návrh na přejmenování ulice Koněvova schválili, nezávisle na tom přejmenování ulice schválila také místopisná komise Rady hlavního města Prahy a posléze zastupitelstvo městské části. V květnu a červnu 2022 Praha 3 provedla dvě ankety – jedenu pouze mezi obyvateli a podnikateli z Koněvovy ulice, druhou pro širší veřejnost. Z místních obyvatel a podnikatelů se ankety téměř tři čtvrtiny nezúčastnily. Ze zbylých hlasujících se nadpoloviční část vyslovila proti přejmenování. Druhá anketa mezi širší veřejností naopak ukázala, že nadpoloviční většina hlasujících by si přejmenování ulice přála. (Podrobné vyhodnocení průzkumu a ankety ke stažení)
Definitivní zelenou návrhu dali radní hlavního města Prahy 19. června 2023. Praha 3 se zároveň s posuzováním návrhu začala zabývat dopady přejmenování na obyvatele a podnikatele s adresou na Koněvově ulici s cílem změnu administrativně co nejvíce zjednodušit a všem, kterých se změna dotkne, nabídnout plnou pomoc.
Kdo byli Ivan Stěpanovič Koněv a Karel Hartig?
Karel Hartig (1833—1905)
Vlastenec, stavitel a první starosta obce Žižkova. V roce 1865 se oženil s Amálií Stomeovou, jejíž rodina vlastnila významné pozemky na území dnešní Prahy 3. Karel Hartig byl pověřen jejich zastavěním a jeho regulační plán je dnes považován za zakládající listinu Žižkova. V roce 1876 byl Hartig zvolen jeho prvním starostou. Na vlastní náklady nechal vylomit z vrchu Vítkov první pražský základní kámen Národního divadla a na stejném vrchu se zasadil o zbudování Žižkova pomníku. Zasloužil se o označení ulic, náměstí a domů jmény slavných Čechů, za svůj název vděčí Karlu Hartigovi i samotný Žižkov. Karel Hartig byl mimo jiné u založení žižkovského Sokola. Zajímavostí také je, že na jeho popud byly poprvé na Žižkově ulice označovány tabulemi v národních barvách – v červené a bílé. Tuto praxi později převzalo i hlavní město Praha.
Ivan Stěpanovič Koněv (1897—1973)
Maršál Sovětského svazu, velitel I. ukrajinského frontu, jehož jednotky vstoupily jako první 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení maďarského povstání sovětskou armádou. V roce 1961, v době tzv. druhé berlínské krize, končící výstavbou Berlínské zdi, stál v čele Skupiny sovětských vojsk v Německu. Na jaře 1968 vedl vojenskou delegaci, jejíž členové v Československu mj. prováděli zpravodajský průzkum před srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy.
