Knížka Sejdeme se v Denveru zachycuje Československo na pozadí lidského příběhu v nejtěžších obdobích

V říjnu se na pulty obchodů dostala knížka Sejdeme se v Denveru aneb ze Žižkova do země javorového listu, která mapuje osudy žižkovského rodáka Františka Čvančary.

Málokterý příběh nabídne toho tolik, co prožil autor autobiografických vzpomínek, které zavedou čtenáře do předválečného Žižkova, temného protektorátu a 50. a 60. let minulého století, spjatých s útlakem komunistického režimu nebo zklamaných nadějí z Pražského jara. František Čvančara popisuje s laskavou vstřícností dobu, kdy na Žižkově provozovali jeho otec František se strýcem Ferdinandem první kina, v nichž převažovala produkce amerických filmů. S černým humorem glosuje svoje dětství v době protektorátu, objektivně vzpomíná na absurdní uvěznění z důvodu „podrývání bojeschopnosti příslušníků vojenské jednotky“. Kapitola „Spadla klec“ je jako vystřižená ze Švandrlíkových Černých baronů až na to, že František Čvančara si nesmyslný trest za natáčení relací, zesměšňujících vojenskou službu, natvrdo odseděl. Po propuštění se nevzdal oblíbeného trampingu a natáčení westernů. Právě Pád rodu Daltonů, kde se děj nápadně podobá osudu rodiny Čvančarů, se stal východiskem pro natáčení vlastního westernu. O tom vypráví i dokument ČT, který natočil režisér Jan Šikl v rámci cyklu Soukromé století. Následují poslední etapy z autorova života, emigrace po roce 1968 do Kanady a vystřízlivění ze sametové revoluce. Knížka Sejdeme se v Denveru je doplněna o spoustu dobových fotografií a dalších reálií, které z ní dělají v podstatě subjektivní kroniku 20. století Československa.