Simon Cheng: Hongkong a Česko mají stejné hodnoty

V Praze jste strávil tři dny. Jaký byl váš program?
Setkal jsem se s radními a zastupiteli Prahy 3, přijali mě také zástupci Senátu a primátor hlavního města. O situaci v Hongkongu jsem diskutoval i se sinology, se studenty gymnázia a s veřejností. Byly to pro mne vzácné okamžiky, celý můj pobyt v Praze na mě udělal velký dojem. Také mě potěšilo, že jsem dostal cestovní pas Svobodné republiky Žižkov a že jsem mohl ochutnat vaše pivo.

Co mají Češi a Hongkonžané společného?
Česko má pohnuté dějiny, během kterých muselo obhájit svou svobodu a demokracii. Díky tomu věřím, že máme stejné hodnoty a stejný úhel pohledu na otázku lidských práv. Myslím, že je důležité, abychom znali příběhy našich zemí a abychom dokázali naši historii porovnávat.

Kvůli kontroverznímu zákonu o vnitřní bezpečnosti jste v hledáčku Číny, která na vás vydala mezinárodní zatykač. Cítíte se v Praze v bezpečí?
Žiji teď v exilu ve Velké Británii a je pravda, že každou zahraniční cestu musím pečlivě zvažovat. Pokud bych byl vydán do Hongkongu, hrozilo by mi pravděpodobně doživotí. Měl jsem obavy i z plánované cesty do České republiky, ale když jsem si potom uvědomil, že letiště, na které budu přistávat, bylo pojmenováno po Václavu Havlovi, povzbudilo mě to, abych České republice důvěřoval.

Byl jste účastníkem masivních prodemokratických protestů v Hongkongu?
Neúčastnil jsem se jich aktivně, byl jsem tam jen jako zaměstnanec britského konzulátu, ale čínská vláda se toho chytla, označili mě za špióna, zadrželi mě a během výslechů také mučili, aby mě donutili přiznat se ke zločinům, kterých jsem se nedopustil. To bylo pro mě velice bolestné. Věděl jsem, že nemůžu mlčet, že se musím o své zkušenosti podělit. Rozhodl jsem se tedy odjet na Tchaj-wan, kde jsem se spojil s vládou Velké Británie. Odtud jsem odjel do Londýna a od té doby svým příběhem ukazuji, že je třeba za demokracii bojovat. Chtěl bych zdůraznit, že nebojuji proti Číně, mým cílem je hájit lidská práva.

Budete se někdy moci do Hongkongu vrátit?
Po Hongkongu se mi samozřejmě stýská, ale od doby, co žiji ve Velké Británii, mám už nový domov. Společně s dalšími krajany, kteří žijí v zahraničí, vytváříme jakýsi „druhý Hongkong“ a sdílíme stejné demokratické hodnoty. Pokud by někdy v daleké budoucnosti bylo pro mě možné se do Hongkongu vrátit, byl by to nejspíš už zcela jiný Hongkong, než jaký jsem znal.