Rekviem za padlé stromy

V rámci rekonstrukce se na náměstí Jiřího z Poděbrad kácí nádherné vzrostlé stromy. Když to vidím, je mi z toho smutno, protože vím, že podle odborníků lze přesadit i vzrostlé stromy. Není to úplně snadné, strom se na to musí delší dobu připravovat, asi rok, ale nestálo by to právě v tomto případě za to? Dokázaly by nám sloužit někde jinde a byla by zachována jejich funkčnost. Nebylo by třeba čekat, až vyrostou. I u nás jsme už takové přesazování zažili. Šlo o vzrostlý strom přemístěný z Tachovského náměstí na náměstí Winstona Churchilla, tuším někdy v březnu roku 2022.

Abych předešla námitkám, vím, že rekonstrukce Jiřáku je magistrátní záležitost, ale neprobíhá úplně bez kontroly městské části, která by mohla (a měla) právě takové záležitosti ovlivňovat. Proč se tak neděje a místo toho sázíme nové mladé stromky, u kterých bude desetiletí trvat, než vyrostou, a navíc to stojí astronomické částky? Skutečně, třeba za výsadbu sedmi stromů v ulici Za Žižkovskou vozovnou dala městská část asi tři miliony korun! V první chvíli jsem si myslela, že jsem se přehlédla, protože taková částka podle mě nemůže být přece normální, ale je to skutečně tak. To je prostě současná realita.

Pokud se ale někdo zaštiťuje ochranou životního prostředí a pak se nechová důsledně zodpovědně, musím si položit otázku: Ignoruje se kácení stromů na Jiřáku jen proto, aby mohli odpovědní politici mluvit před volbami o tom, kolik zasadili nových stromů (když jim to benevolentní rozpočet městské části a kolegové v radě umožní), nebo je o něčem takovém, jako je přesazení stromů, ani nenapadlo uvažovat?