Krása i bolest umění ve veřejném prostoru
Pavel Křeček (TOP 09 + STAN s podporou ŽnS), radní
Jsem fanouškem umění ve veřejném prostoru. Je to také jeden z pilířů mé práce radního pro kulturu. Jsem přesvědčen, že umění nemá být pouze „zavřené“ v galeriích či divadlech.
Ruku v ruce s uměním ve veřejném prostoru jdou emoce. Někdy pozitivní, jindy negativní. Co by ale umění nikdy vyvolávat nemělo, je agresivita a vandalismus. Umění ve veřejném prostoru Prahy 3 se stalo terčem vandalů během dubna. Prvním případem bylo umělecké dílo Klenba od Zdeňka Hůly. S kolegy jsme vynaložili hodně úsilí, abychom ho pro Kostnické náměstí získali. Šestitunový kolos je ale opakovaně poškozován. V dubnu se ho někdo pokusil vyvrátit. Úspěšně.
Druhým případem je socha Jaroslava Haška na Prokopově náměstí. Jezdecká socha od Karla Nepraše a Karolíny Neprašové byla počmárána. Sochu jsme vyčistili. Vyvrácenou skulpturu jsme pomocí jeřábu dočasně přemístili, opravili a znovu (a lépe) uchytili na původní místo. To vše je náročné. Časově i finančně. Aktuální oprava Klenby stála městskou část přibližně 70 tisíc korun! To jsou peníze, které jsme mohli investovat do nových uměleckých instalací na Trojce. A věřte, že takové plány mám.
Jsem hrdý, že se nám daří zajišťovat murály od předních českých tvůrců. Vodopád od Patrika Hábla, Pérák od Toy Box, murály od Tima. A hledáme další plochy a možnosti. Letos navíc na Prahu 3 opět přivedeme Landscape festival, který je na umění ve veřejném prostoru postavený.
Že musíme s vandalismem počítat? Asi ano. Přesto jsem chtěl upozornit na to, s čím se při rozšiřování umění ve veřejném prostoru Prahy 3 potýkáme.