Bezpečná Praha 3 začíná v ulicích

Pamatuji dobu, kdy nás stát sledoval na každém kroku. Bezpečnostní služba byla za komunismu všude, ale bezpečí nepřinášela. Jejím úkolem bylo šířit strach. Jako disidentka jsem bojovala za to, abychom mohli svobodně chodit po vlastních ulicích, beze strachu. Dnes se už neohlížíme přes rameno kvůli tajné policii. To ale nezname ná, že máme bezpečí jednou provždy vyhráno.

Bezpečnost by měla být pocitem, se kterým jdete večer domů, pouštíte děti samotné do školy nebo procházíte místem, kterému byste se jinak vyhnuli.

Máme tu lokality, kde se pořád vracíme ke stejným problémům: jde o drogy, vandalismus a narušování veřejného pořádku, ale nestačí je jen pojmenovat. Zažila jsem dobu, kdy policista znamenal hrozbu a represi. Dnes to má být přesně obráceně; strážník má budit důvěru, má být ochráncem a partnerem. Chci, aby městská policie byla v problémových místech skutečně vidět a aby okrskáři důkladně znali své okolí i lidi, kteří v něm žijí.

Víc uniforem v ulicích ale bezpečí samo nezařídí. Potřebujeme i osvětlený a udržovaný veřejný prostor, kde se nebudeme bát. Budu prosazovat chytré osvětlení a další technologie v místech, která jsou po setmění nepříjemná, hlavně kolem škol, parků a zastávek MHD.

Jako předsedkyně kontrolního výboru se dlouhodobě setkávám s podněty obyvatel. Vím proto, že lidé od radnice nečekají velká prohlášení. Chtějí, aby jejich problémy někdo poslouchal a hlavně řešil.

Praha 3 má být místem, kde se cítíme svobodně, dobře a bezpečně ve dne i v noci. Pokud to vidíte podobně, přijďte k volbám. Budu ráda za vaši podporu.