Jarovský vodojem zásobuje téměř 55 tisíc lidí

Protože stojíme na Jarově, název vodojemu může být matoucí. Vznikl ale už v roce 1932, kdy oblast patřila k Praze XI — Hrdlořezy a spadala pod okres Žižkov. Teď areál zásobuje Hrdlořezy, Jarov a částečně i Žižkov. Díky složité síti může vodu distribuovat i do jiných oblastí — například tam, kde došlo k nehodě. „Kapacita vodojemu je zhruba 24 tisíc metrů krychlových a momentálně je na nás napojených 54,5 tisíce obyvatel. Za běžného provozu obsluhuje systém na dálku dispečink. Pokud dojde k závadě, řešíme ji samozřejmě na místě,“ říká manažer provozu Petr Okrouhlický.

K poslední velké dostavbě v areálu došlo v 60. letech z důvodu rozšiřování místních sídlišť. Vyrostla tu nová čerpací stanice a větší vodojem na 20 tisíc metrů krychlových. Je tu taky malá elektrárna, do níž voda putuje předtím, než zamíří do komor vodojemu. Že je zdravotně nezávadná, kontrolují denně speciální sondy. „Velký rozbor vody děláme pravidelně vždy jednou ročně. Pokud ale sondy objeví nějaké nezvyklé hodnoty, provádíme v laboratořích ještě mimořádný rozbor. Abychom zajistili ochranu před kontaminací vody, má k ní přístup omezený počet lidí, a i ti do vodojemu chodí velmi málo. Zpravidla to jsou čističi nebo vzorkaři,“ popisuje Okrouhlický.

Žádná velká havárie místní vodojem naštěstí nepostihla. Naposledy tu měli napilno začátkem července, kdy Prahu postihl výpadek proudu a 216 domácností bylo bez vody. „Všichni jsme ten den byli na nohách do sedmi do večera, než jsme kompletně zprovoznili pravý břeh Prahy. Některé domácnosti měly vodu jenom se slabším tlakem, jiné bez ní byly úplně. Vodu jsme do potrubí museli navíc pouštět pomalu, jinak by ho velký tlak roztrhal, a to by pak teprve byla havárie,“ dodává provozní manažer.

Galerie

8 fotografií