Žižkovo náměstí (dnes Tachovské)

Náměstí, mezi žižkovskými starousedlíky obecně nazývané „U Váhy“ či „Vážák“ (kvůli domku městské váhy zřízené zde roku 1878) mívalo značnou rozlohu – sahalo až k Rokycanově ulici – vlivem stavební činnosti se ale jeho rozloha podstatně zmenšila. Jednou z nově vy­stavěných budov byla i elektrárna, která fungovala od roku 1889 v čp. 650 a zajišťovala osvětlení žižkovských ulic i domácností a živ­ností, jež si to mohly dovolit. Jednalo se o první veřejnou elektrárnu v Čechách.

REDUA
Na Žižkově existovala od roku 1919 továrna na čokoládu, jejíž reklama je dodnes viditelná ze strany Vítkova. Majitelem a zakladatelem čokoládovny byl Eduard Řezníček, od jehož jména byl odvozen i název čokoládovny – Rezniček EDUArd. Ve 20. letech zaměstnával kolem 50 osob a čokoládovna prosperovala. V roce 1926 koupil celý dům a Redua fungovala až do zná­rodnění roku 1949. Budova však dodnes stojí a nachází se na dvoře domu v Koněvově ul. č. 3, je tedy viditelná pouze z cesty na Vítkov.

Elektrárna byla nakonec spuštěna 1. listopadu 1889 a vrchním montérem byl ustanoven p. Choděra. Od 1. prosince 1889 byl Žižkov elektricky osvětlován již pravidelně. V pražských elektrárnách bylo v roce 1923 vy­robeno 82414MWh a z toho žižkovská dodala 256 MWh, přičemž ceny elektřiny byly od roku 1921 následující: světelná 3,60 Kč za 1 kWh a motorová 2 Kč/kWh. Roku 1924 oslavila elektrárna 35 let svého trvání, ale její dny se naplňovaly. Koncem srpna 1927 bylo definitivně rozhodnuto o umístění nové budovy žižkovské tržnice, jež bude zřízena a umístěna v objektu bývalé elektrárny.