Sokolovna, žižkovští Sokolové a jiné sportovní kluby
Nejstaršími tělovýchovnými jednotami na Žižkově byly Sokol, Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ) a katolický Orel. Oficiální datum založení Tělocvičné jednoty Sokol Žižkov je datováno 24. březnem 1872 v hostinci U Bílého beránka v nynější Roháčově ulici na zakládajícím valném shromáždění. Vlastní sokolovnu se podařilo vystavět v letech 1897–1898. Budova na tehdejší Poděbradově třídě (dnes Koněvově) doznala roku 1933 rozšíření o budovu další, čímž žižkovským sokolům přibyly nové sály tělocvičné i divadelní. Součástí novostavby byla i prodejní plocha s výklady do chodníku. Sídlil zde obchodní dům ASO (Adler a syn Olomouc), jehož reklamní slogan „Šetři kasu, kupuj v ASU“ patřil tehdy k obecně známým.
Válečné období 1914–1918 přineslo tvrdé omezení sokolských aktivit. Tělocvičnu převzal Červený kříž jako lazaret a řada členů narukovala, mnozí padli – v roce 1914 odešlo celkem 33 členů a 22 z nich se již nevrátilo. Jednota pak z vlastních prostředků podporovala pozůstalé rodiny. V listopadu 1915 byla celá Česká obec sokolská rozpuštěna a hnutí označeno za rozvrat-
ný spolek. Ti, kteří chtěli v činnosti pokračovat, se přihlásili do řad SK Union, který jim povolil používat své fotbalové hřiště. I přes obtíže se podařilo v roce 1917 uspořádat v sále Bezovky čtyři Večery tělocvičné rytmiky. V únoru 1918 se Žižkovští zapojili do tělocvičné akademie uspořádané v Obecním domě a uskutečnila se také řada výjezdních veřejných vystoupení.
Ani v ostatním sportovním zápolení žižkovští sportovci nezaostávali. Vynikali atleti, házenkáři či vodní pólisté. Průkopník kulturistiky, vzpírání a boxu v českých zemích Fridolín Hoyer (1868–1947) založil roku 1895 s Josefem Balejem Klub athletů Žižkov, první těžkoatletický oddíl v Čechách, a v roce 1907 otevřel školu tělesné kultury, první zařízení svého druhu v tehdejším Předlitavsku. Největšího, rovněž evropského uznání a slávy dosáhl za první republiky. Hoyerovo jméno bylo svého času oslavováno stejně jako jméno Gustava Frištenského.
4. ledna 1931 sehrála Viktoria svůj poslední zápas vánočního turné po Francii. Sehrála celkem 5 zápasů a nebyla ani jednou poražena. Celkové skóre bylo 27 : 8 gólům pro Viktorii. Nejlepšími střelci byli Bradáč s devíti brankami a Moudrý s osmi.
Ve dnech 6. prosince 1931 až 24. ledna 1932 sehrála Viktoria při turné po západní Evropě s předními týmy celkem 21 zápasů, z nichž 19 vyhrála, a to při skóre 107 : 32! Získala např. i skalp Ajaxu Amsterodam 4 : 2. Nejlepším střelcem byl Bradáč se 46 brankami. Do Prahy se hráči vrátili 26. ledna v podvečer vítáni tisíci svými příznivci. Nechyběl ani starosta Kostrakiewicz. Návštěvností fotbalových zápasů patřila Viktoria k nejnavštěvovanějším po Spartě a Slavii.