Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. (Další informace)

Přeskočit na hlavní obsah

Severozápadní hranice Žižkova

Do poloviny 70. let 19. století tvořily výraznou hranici mezi Žižkovem a pražskými městy pražské hradby. I po jejich zboření však zůstala další překážka plynulejšího propojení uličních sítí tehdejší Prahy a Žiž­kova: železnice. Ovšem obě hlavní žižkovské tepny (tj. ulice s původ­ními názvy Husova a Karlova, dnes Husitská–Koněvova a Seifertova–Táboritská) obě „železné dráhy“ (Českou severní dráhu i dráhu spojovací) překonávaly podjezdy, což dopravní propojení usnadňovalo. Rozmach železnice mnohdy vedl k zániku oblíbených míst, příkladem může být bývalá usedlost a hostinec Krenovka (Husitská čp. 42), od poloviny 19. století postupně adaptovaná na drážní objekt Pražské spojovací dráhy. Soubor dochovaných kolejišť a staveb Pražské spojo­vací dráhy, Státní dráhy a Turnovsko-kralupské pražské dráhy dokládá vznik a vývoj železniční dopravy v Praze od poloviny 19. století. Přiro­zenou hranici mezi Karlínem a Žižkovem tvořenou výrazným útvarem vrchu Vítkova se podařilo narušit až v 50. letech 20. století proražením tunelu pro pěší (dnes Žižkovský tunel).

Login