Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Na vašem soukromí nám záleží

My, Městská část Praha 3, IČO 00063517, používáme soubory cookies k zajištění funkčnosti webu a s Vaším souhlasem i mj. pro zlepšení kvality našich webových stránek a jejich obsahu. Kliknutím na tlačítko „Povolit vše“ souhlasíte s využívaním cookies a předáním údajů o chování na webu.

Přeskočit na hlavní obsah

Olšanské hřbitovy

Pro Pražany nabyla oblast Olšan na důležitosti po roce 1679, kdy její tehdejší majitel Jakub Štika prodal pražské obci staroměstské pozemek, aby se na něm mohli pohřbívat zemřelí na mor, který tehdy Pražany sužoval. Vznikl tak základ rozsáhlých hřbitovů, k jejichž rozvoji přispěl zákaz pohřbívat uvnitř Prahy vydaný roku 1786 Josefem II. Morový hřbitov se tak přeměnil na hřbitov veřejný. Původní vstup na hřbitovy byl u barokního elipsovitého kostela sv. Rocha z let 1680 až 1682. Také prostor kolem kostela je nejstarší součástí hřbitovů a přináší množství cenných příkladů funerální plastiky od Františka Ignáce Plat­zera, Františka Xavera Lederera, Václava Práchnera a dalších tvůrců. Pro vstup do novější části hřbitovů byly v 19. století zřízeny vchody z Vinohradské třídy. Poblíž křižovatky s ulicí Želivského se nachází obřadní síň z roku 1894 od Karla Ankerta a bývalé krematorium, dnes nová obřadní síň, upravená roku 1921 z původní novorenesanční sva­tyně z roku 1898. Hřbitovy se rozkládají i za dnešní ulicí Jana Želiv­ského. Vedle občanských hřbitovů jsou zde čestná vojenská pohřebiště padlých vojáků v obou světových válkách, ostatky vojáků přenesených z vojenského hřbitova v Karlíně, dále ruský hřbitov s pravoslavným kostelem z 20. let minulého století a pohřebiště padlých čs. vojáků západního odboje druhé světové války.

Krematorium
V roce 1909 byl na Žižkově založen spolek Krematorium. V roce 1920 se pražské zastupitelstvo usneslo, že postaví krematorium. Pro odpor katolické církve však muselo stát na obecních pozemcích. K tomu účelu byla vybrána obecní síň na Olšanech (dnes stará obřadní síň) podle návrhu arch. Nevoleho, určená k pohřbům osob jiného vyznání než římskokatolického. První kremace proběhla 23. listopadu 1921 a během šesti let se jich uskutečnilo na deset tisíc. Zároveň byly zřízeny urnové háje. Roku 1922 bylo na Olšanských hřbi­tovech zřízeno obecní kolumbárium. Olšanské krematorium však koncem 20. let již kapacitně nestačilo a bylo rozhodnuto o stavbě nového krematoria ve Strašnicích (1932).

Login