Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. (Další informace)

Přeskočit na hlavní obsah

Komenského náměstí a první žižkovská škola

V jižní části Komenského náměstí byla v letech 1872 a 1873 vystavěna velkorysá novorenesanční školní budova, která mohla konečně po­jmout neustále se zvětšující počet dětí na rychle rostoucím Žižkově. Jednalo se o první moderní žižkovskou školu. O její vznik se zasloužil spolek žižkovských občanů pod vedením Karla Hartiga. Jeho stavební kancelář stavbu v poměrně krátkém čase realizovala, a to podle plánu, který nakonec vypracoval sám a na pozemku, který mu původně patřil. Dobře k tomu posloužila i jeho pískovna a cihelna nalézající se naproti stavbě. První žáci v učebnách zasedli v listopadu 1873. Úplné dokončení budovy v podobě jejího rozšíření o další křídlo bylo dílem zednického mistra Františka Sallera a došlo k němu roku 1881. Zbou­rání budovy v rámci plošné asanace této části Žižkova v 70. a 80.letech 20. století se nakonec podařilo zabránit a škola slouží svému účelu dodnes.

Dne 2. listopadu 1873 vyvrcholila Slavnost zasvěcení škol žižkovských. Slavnosti se účastnili mj. sokolové, a to nejen žižkovští, nechyběli sa­mozřejmě ani vinohradští zastupitelé. Průvod ubírající se Husovou a Poděbradovou třídou přivítal na Komenského náměstí sám Karel Hartig. Historik Miloslav Mikota o tomto datu napsal: Rok 1865, kdy Hartig zhotovil regulační plán, se považuje za rok založení Žižkova, jak svědčí nápis na zvonu ve věžičce školy na Komenského náměstí: Na oslavu sv. Václava, ochránce národa českého, L. P. 1873 v roku os­mém po založení Žižkova věnován první škole občany žižkovskými. Karel Hartig pocházel ze Sedlčan a vzdělání nalezl v nedaleké Příbrami, kde se vyučil zednické profesi. Roku 1854 složil zkoušky a stal se tak zemským stavitelem. Jeho kariéra pokračovala i v Linci, ve Vídni a Praze, kde se podílel na stavbě Josefských kasáren na dnešním ná­městí Republiky. V dubnu 1861 mu byla pražským magistrátem schvá­lena koncese na stavební práce.

Login