Husova třída (dnes Husitská)

Ulice nesla svůj původní název Husova od roku 1872. Do té doby byla nazývána pro svůj směr do Kutné Hory Horská silnice nebo Ví­deňská. Pravě podél této silnice vystavěl v letech 1866–1869 Karel Hartig první domy čp. 126 a 128, které dodnes stojí na počátku dnešní Koněvovy ulice. Nacházely se již mimo pražský pevnostní obvod, ne­vztahovala se na ně tedy povinnost stržení v případě vojenského ohrožení, navíc na pozemku, který vlastnila Amálie Stomeová, od roku 1865 Hartigova manželka. K dalším stavitelům prvních pavlačo­vých, tehdy jednopatrových domů podél Vídeňské silnice patřili Ferdi­nand Kuhn, klempíř z Karlína, a Antonín Fanta, pražský měšťan povo­láním krejčí. V samotné Husově ulici vyrostla při její severní straně na přelomu 60. a 70. let 19. století Hartigovým přičiněním řada domů. Na jejich názvech demonstroval své vlastenectví a obdiv k husitství – U Jana Žižky z Trocnova (čp. 160), U Jana Husi (čp. 191), U Jeronýma Pražského (čp. 192), U Božích bojovníků (čp. 404).

Husova ulice drží i další žižkovský primát – od roku 1883 po ní jezdila první tramvaj. Jednalo se o koněspřežný provoz po trati vedoucí z Prahy přes dnešní křižovatku U Bulhara, Husitskou a Prokopovou ulicí až k vyhlášené, dnes již zbořené restauraci Bezovka nedaleko dnešní Olšanské ulice.

Roku 1903 nechalo město Žižkov vystavět na dnešní Husitské ulici čp. 1050 největší a nejmodernější lázně v Praze a okolí. V přízemí byl bazén pro šedesát osob, parní lázeň a masážní místnosti, v prvním patře byly pro vyšší společenskou třídu vybudovány dva menší bazény, salonek, parní lázeň a inhalační místnost. Druhé patro pak zaplnilo sedmnáct van. Vše bylo osvětleno elektricky, běžela ventilace a voda procházela filtrací. V roce 1909 navštívilo lázně na 120 tisíc lidí.

Dne 3. září 1910 bylo v budově dnešního divadla Ponec otevřeno Františ­kem Poncem další žižkovské kino – Royal Bioskop. Původně sídlilo na Smíchově, avšak po demolici domu přestěhoval F. Ponec podnik na Žižkov. V roce 1910 se dohodl s žižkovskou obcí na pronájmu bývalé Stabenowovy strojírny a spolu s architektem Karlem Maškem ji přestavěl na kino. V roce 1915 natočil František Ponec krátký dokumentární film o hasebním a zá­chranném cvičení žižkovských hasičů na Prokopově náměstí.