Husova třída (dnes Husitská)
Ulice nesla svůj původní název Husova od roku 1872. Do té doby byla nazývána pro svůj směr do Kutné Hory Horská silnice nebo Vídeňská. Pravě podél této silnice vystavěl v letech 1866–1869 Karel Hartig první domy čp. 126 a 128, které dodnes stojí na počátku dnešní Koněvovy ulice. Nacházely se již mimo pražský pevnostní obvod, nevztahovala se na ně tedy povinnost stržení v případě vojenského ohrožení, navíc na pozemku, který vlastnila Amálie Stomeová, od roku 1865 Hartigova manželka. K dalším stavitelům prvních pavlačových, tehdy jednopatrových domů podél Vídeňské silnice patřili Ferdinand Kuhn, klempíř z Karlína, a Antonín Fanta, pražský měšťan povoláním krejčí. V samotné Husově ulici vyrostla při její severní straně na přelomu 60. a 70. let 19. století Hartigovým přičiněním řada domů. Na jejich názvech demonstroval své vlastenectví a obdiv k husitství – U Jana Žižky z Trocnova (čp. 160), U Jana Husi (čp. 191), U Jeronýma Pražského (čp. 192), U Božích bojovníků (čp. 404).
Husova ulice drží i další žižkovský primát – od roku 1883 po ní jezdila první tramvaj. Jednalo se o koněspřežný provoz po trati vedoucí z Prahy přes dnešní křižovatku U Bulhara, Husitskou a Prokopovou ulicí až k vyhlášené, dnes již zbořené restauraci Bezovka nedaleko dnešní Olšanské ulice.
Roku 1903 nechalo město Žižkov vystavět na dnešní Husitské ulici čp. 1050 největší a nejmodernější lázně v Praze a okolí. V přízemí byl bazén pro šedesát osob, parní lázeň a masážní místnosti, v prvním patře byly pro vyšší společenskou třídu vybudovány dva menší bazény, salonek, parní lázeň a inhalační místnost. Druhé patro pak zaplnilo sedmnáct van. Vše bylo osvětleno elektricky, běžela ventilace a voda procházela filtrací. V roce 1909 navštívilo lázně na 120 tisíc lidí.
Dne 3. září 1910 bylo v budově dnešního divadla Ponec otevřeno Františkem Poncem další žižkovské kino – Royal Bioskop. Původně sídlilo na Smíchově, avšak po demolici domu přestěhoval F. Ponec podnik na Žižkov. V roce 1910 se dohodl s žižkovskou obcí na pronájmu bývalé Stabenowovy strojírny a spolu s architektem Karlem Maškem ji přestavěl na kino. V roce 1915 natočil František Ponec krátký dokumentární film o hasebním a záchranném cvičení žižkovských hasičů na Prokopově náměstí.