Zdá se, že používáte prohlížeč, jenž nepodporuje aktuální technologie pro zobrazování obsahu na webu. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, jenž dnešní standardy splňuje.

Aktualizovat

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. (Další informace)

Přeskočit na hlavní obsah

Bezovka

Zřetelnou dominantou zakončující Prokopovu třídu byla budova Be-zovky. Původně usedlost s výletní hospodou byla v 70. letech 19. století přestavěna v honosném stylu a stala se kulturním a společenským centrem Žižkova. Pořádaly se zde taneční zábavy, bály i maškarní plesy, sloužil i jako tělocvična pro Dělnickou tělovýchovnou jednotu. V Bezovce probíhaly také spolkové schůze a její prostory se využívaly i pro výstavy a promítání filmů. V březnu 1904 zde deset dní fungovalo první kino na Žižkově, které provozoval průkopník české kinematografie Dismas Šlambor, uměleckým jménem Viktor Ponrepo. V létě se promítalo i v za­hradě Bezovky.

Dle zpráv z dobového tisku rozhodoval porotní výbor dne 4. června 1909 o návrzích na přestavbu Bezovky. Mezi celkem 17 návrhy získali první cenu zemský inženýr Jan Bažant a architekt Antonín Papež, dru­hou inženýr Josef Šejn a architekt Vladimír Zakrejs. Plány na stavbu Společenského domu v Žižkově (v Bezovce) byly obecenstvu předsta­veny od 27. června 1910 na žižkovské radnici. Plány vypracovali Fr.Cuc a Beneš Pešina ze Žižkova, Vojtěch Pikl a Václav Vejrych z Vinohrad, bratři V. a F. Kavalírové z Prahy a brněnský architekt Jar. Syřiště.

Bezovka žila společenským i politickým děním ve všech směrech: v pátek 26. prosince 1884 byl v Bezovce ve prospěch fondu pro zbudování Žižkova pomníku odehrán nový divadelní kus Jan Žižka z Trocnova, šibřinky Sokola žižkovského tam proběhly 16. ledna 1886. Dne 22. června 1887 navštívili Bezovku američtí sokolové a podpořili snahu vybudovat Janu Žižkovi důstojný pomník – jejich sbírka vynesla 135 zlatých. Dne 19. února 1891 se sešla v Bezovce voličská schůze Svobodomyslné strany v Žižkově, 14. června 1891 uspořádala k svému 10. výročí existence vlasteneckou slavnost Řemesl­nicko-živnostenská beseda v Žižkově a 15. srpna 1891 proběhla Slavnost svěcení praporu Společenstva řezníků, uzenářů a obchodníků s masem pro okres Královských Vinohradů (tedy i Žižkova) – účastníci velkolepé slavnosti se sešli v Bezovce již v předvečer. V den slavnosti se pak Žižkov i Vinohrady oděly do svátečního hávu a na Vítkově byla opět vztyčena a elektricky nasví­cena improvizovaná socha Jana Žižky. Dobročinný a zábavní spolek Žižkovan uspořádal 5. listopadu 1892 v Bezovce promenádní koncert s tanečním vín­kem ve prospěch vánočního stromku chudé mládeže. Zábava proběhla a čistý výtěžek činil 150 zl. Ve velkohostinci Bezovka se rovněž konala volba výboru náboženské obce židovské v Žižkově, a to 25. února 1894. V květnu 1931 zde proběhly oslavy 50 let města Žižkova. Dne 29.dubna 1936 se v Bezovce uskutečnilo první boxerské klání, hostinec byl ale téhož roku zbořen kvůli prodloužení Prokopovy ulice směrem k Olšanům.

Login