Žádost ze dne 10. 1. 2013

Vážení, dovoluji si Vás požádat o sdělení výše platu a výše odměn jednotlivých ředitel u mateřských škol zřizovaných městskou částí a dále pak o sdělení důvod u jednotlivých odměn v uplynulých dvou letech. Prosím o zaslání informace v elektronické podobě. S úctou Ing. Jan Lukeš.

ROZHODNUTÍ

Odbor školství a zdravotnictví Úřadu městské části Praha 3 jako věcně a místně příslušný orgán  podle  § 15 odst.  1 zákona  č.  106/1999  Sb.,  o  svobodném  přístupu k informacím, ve znění zákona  č. 61/2006 Sb., rozhodl

takto:

Žádosti pana Ing. Jana Lukeše o poskytnutí informace ve věci výše platů a odměn ředitelů mateřských škol zřizovaných městkou částí a dálepak o sdělení důvodů jednotlivých odměn v  uplynulých dvou  letech   se   podle  §15  odst.   1  zákona   č.   106/1999   Sb.,  o   svobodném   přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,

n e v y h o v u j e  a   i n f o r m a c e  s e   n e p o s k y t n e  a  ž á d o s t   s e  t e d y o d m í t á .

Odůvodnění:

Dne 27.12.2012 obdržel odbor školství a zdravotnictví Úřadu městské části Praha 3 prostřednictvím  elektronického   podání  žádost  o   poskytnutí  informací   podle  zákona č. 106/1999Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.") o sdělení výše platu a výše odměn jednotlivých ředitelů mateřských škol zřizovaných městskou částí a dále pak o sdělení důvodů jednotlivých odměn v uplynulých dvou letech. Poskytnutípožadovaných informací povinnýsubjekt odmítl, a to z následujících důvodů:

Povinný subjekt vycházelpři posuzování uvedené žádosti z ustanovení § 8b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., kdy povinný subjekt poskytne žadateli základníosobní údaje o příjemcích veřejných prostředků.  Takovými  základními  osobními  údaji jsou  dle  § 8b  odst.  3 zákona č. 106/1999 Sb. jméno,příjmení, rok narození, obec, kde má příjemcetrvalý  pobyt,výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných  prostředků.  Povinný  subjekt  proto  zjišťoval, zda jsou splněny podmínkyustanovení § 8b zákona č. 106/1999Sb. a zda je povinen požadované údaje poskytnout.

 


Povinný subjekt  předně  zkoumal to,  zdaje  možné osobu  ředitele  mateřské školy  zřízené městskou  částí  zařadit  mezi  „příjemce  veřejných  prostředků".  Při  hodnocení  této  otázky vycházelz rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 27.5.2011,sp.zn. 5 As 57/201O a právního  názoru v něm vyjádřeného  a totiž, „že zaměstnanec , jemuž je  odměna za práci (plat) vyplácenaz veřejných rozpočtů,je příjemcem  veřejných prostředku podle § Bb zákona č. 10611999 Sb. Informace o konkrétní odměně takového zaměstnance,  a to včetně její  výše,je proto povinný subjekt povinen poskytnout  v rozsahu  vymezeném § Bb odst.3 citovaného zákona."   V souladu  s tímto  právním názorem dospěl  povinný  subjekt  k názoru, že  ředitel mateřské školy zřizované  městskou částí je příjemcem veřejných prostředku dle § 8b odst. 1 zákona  č.   106/1999  Sb.  Povinný subjekt  se  však  také  ztotožnil   s právním   názorem Nejvyššího právního soudu vyjádřenémv rozsudku ze dne 11.11.2011 sp.zn. 4 As 40/201O. V uvedené  věci  Nejvyšší  správní  soud zrušil  rozhodnutí  o odmítnutí  poskytnutí  informace o  rozdělení  odměny  50.000,-  Kč  mezi  učitele  mateřské  školy,  a  to  s odkazem  na výše citované  rozhodnutí sp.zn.  5 As  57/201O,  avšak  zároveň  krajský soud  poučil o tom,  že „v dalším řízení však může krajský soud zvážit i možnost odchýlitse od tohotojudikátus ohledem na skutečnost, že v dané věci dochází ke střetu  ústavně zaručených práv na svobodný přístup k informacím a na ochranu osobních údajů a je tak třeba dát na základě testu proporcionality prostor na posouzení, které z těchto ústavních práv más ohledem na skutkovýstav věci přednost.V takovém případě krajský soud vysvětlí, zda provedení testu proporcionality lze dosáhnout ústavně konformním či eurokonformním výkladem § Bb zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo přímou aplikacíústavní normy, nebo předložením věci Ústavnímu soudu snávrhem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky. Při případném provedenítestu proporcionality  krajský soud uvede, proč  dává jednomu ze zmíněných ústavnězaručených práv přednost před druhým."

Povinný subjekt tak má za to, že v případě poskytování informacío příjemcích veřejných prostředku podle § 8b zákona č. 106/1999 Sb. proti sobě muže v konkrétním  případě stát na jedné straně zcela konkrétní politické právo na informace konkrétního subjektu, za kterým stojí veřejný zájem účasti na veřejném životě a podílu na správě věcí veřejných (čl.  17 Listiny) a na druhé straně právo zpravidla konkrétních osob na ochranu soukromí (čl. 7 odst. 1 a čl 1Oodst. 3 Listiny). Povinný subjekt za účelem řádného a úplného zjištění skutkového stavu vyzval ředitele mateřských škol zřízených městskou částí ke sdělení závažných skutečností, které by bránily poskytnutí požadovaných informací. Ředitelé mateřských škol povinnému subjektu sdělili, že poskytnutí informací o výši jejich platu, odměn a zduvodnění poskytnutí těchto odměn považují za neoprávněný zásah do jejich soukromía vyjádřili názor, že poskytnutí požadovaných informací povedek nátlaku na jejich osoby, posměchu, osočování, vydírání, závisti a negativnímu ovlivnění mezilidských vztahu.Dle názoru ředitelů mateřských škol je poskytnutí těchto informací neoprávněným zásahem do jejich soukromí.

Za účelem zvážení konkurujících si práv s ohledem na konkrétní skutkový základ věci přistoupil povinný subjekt, v souladu s nálezy Ústavního soudu (srov. nález ústavního soudu ze dne 12.10. 1994, sp.zn. PI. ÚS 4/94, publikováno pod č. 214/1994Sb., či nález Ústavního soudu ze dne 20.6 . 2009 PI. ÚS 40/08 publikováno pod č. 241/2009 a další), k provedenítestu proporcionality. Tento test je prováděn ve třech stupních: (1) test vhodnosti, v rámci něhož je hledána odpověď na otázku, zda institut omezující určité základní  právo  umožňuje  dosáhnout  sledovaný  cíl;  (2)  test  potřebnosti  spočívající v porovnání legislativního prostředku omezujícího základní právo, nebo svobodu s jinými opatřeními umožňujícími dosáhnout stejného cíle, avšak nedotýkajícími se základních práv a svobod; je tedy hledána odpověď na otázku, zda jde ve vztahu k dotčeným základním právum o nejšetrnější z více prostředků umožňujících dosažení sledovaného cíle; (3) test poměřování, tj. porovnání závažnosti v kolizi stojících základních práv a svobod.

V souladu s judikaturou Ústavního soudu a správního soudnictví je při aplikaci  testu vhodnosti v posuzované věci třeba nejprveurčit cíl, k němuž poskytnutí informace směřuje. Obecně je cílem realizace právana informace možnost účasti na veřejném životě, možnost


ovlivňovat veřejné mínění a v důsledku toho i správu věcí veřejných a zajištění transparentnosti poskytování veřejnýchprostředků a nutnostijeho  účinnékontroly. Není jím takuspokojení vlastníosobní zvědavosti. Žadatelve své žádosti neuvedl žádné skutečnosti ,ze kterýchby povinný subjektmohl usoudit, jaký je cíl podané žádosti.Nelze však  ani vyloučit, že žádost  byla podánav souladu s cílem realizace práva na informace.

Povinný subjekt dále dospěl k závěru,že je splněn test potřebnosti, jelikož právní řád nezná jiný institut, který by umožňoval naplnění stejného cíle.

Pod třetím bodem testu byl povinnýsubjekt povinen porovnat závažnost v kolizi stojících základních práv a svoboda jednomu z těchto práv dát přednost. Povinný subjekt vycházel zejména ze skutkových tvrzení ředitelů mateřských škol zřízených městsko učástí a shledal relevantní námitky, že poskytnutí požadované informace povede k nátlaku, posměchu, osočování, závisti a negativnímu ovlivnění mezilidských vztahů. Povinný subjekt se také ztotožňuje s právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu CR ze dne 30.10.2012 sp.zn. 1 As 142/2012. Povinnýsubjekt dospěl k názoru, že argumenty obsažené v uvedeném rozhodnutí je možné vztáhnout i na daný případ, zejména tedy, že při provedení testu proporcionality je „nutno vždy zvažovat zejménapovahu poskytovaných veřejných prostředků, tedy z jakého titulu jsou prostředky poskytovány , charakter veřejných prostředkůa zejména, zda lze na základě informace o výší poskytnuté částky usuzovatna majetkové poměrypříjemců veřejných prostředků ." Na základě výše uvedeného má povinný subjekt za to, že plat a poskytnuté odměny ředitelů mateřských škol zřízených městskou částípředstavují zásadní příjemfyzické osoby a údaj o jejich výši je zpravidla údajem, ze kterého lze u většiny osob usuzovat na celkovou výši příjmů a na jejich majetkové  poměry   a vypovídají  o osobní finanční  situaci jejich příjemce. Údaj o platu a odměnách ředitelůmateřských škol tak v zásaděmůže vypovídat i o celkovém společenském statutu dané osoby .

Při  posuzování  žádosti  vycházel  povinný  subjekt  analogicky  také  z  ustanovení  zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, který představuje  veřejný  zájem  na zveřejňování  informací o majetkových poměrechveřejných činitelů. Ačkoliv  tento  zákon  pojímá  zveřejňování osobních  údajuo veřejných činitelích týkajících se jejich  majetkových poměru značně široce, z oznamovací povinnosti přímo vylučuje údaj o platu a odměnách v souvislosti s výkonem funkce , a to i u vysokýchústavních činitelů. Z toho  lzedovodit, že  u ředitelůmateřských škol, kteří  nemají  rozsáhlé rozhodovací  pravomoci  a  nepodílí  se  významně  na  nakládání s veřejnými prostředky, je veřejný zájem na zpřístupnění údajů o platu a odměnách výrazně menší než zájem na ochraně soukromí.

Z předchozích úvah je patrné, že povinný subjekt má za to, že z hlediska povinnosti nelze ztotožňovat veškerépříjemce veřejných prostředků. Při posuzování žádosti povinný subjekt dospěl k závěru, že míra omezení ochrany soukromí  by měla přibližně odpovídat společenskému významu zastávané funkce . Povinný subjekttak zastává názor, že bude jistě dán veřejný zájem na poskytnutí informací o příjemcích veřejných prostředku, kterými jsou vrcholní představitelé povinných subjektů a reprezentanti veřejné moci a tento zájem zpravidla převáží nad ochranou soukromí konkrétní osoby. Takovou kategorií příjemců veřejných prostředku však ředitelé mateřských škol zřízených městkou částí dle názoru povinného  subjektu  nejsou  a  je  tedy  třeba  velmi  pečlivě  zvážit,  kterému  právu  dát v konkrétním případě přednost.

S ohledem na výše popsané dopady zpřístupnění údaje o výši platu a odměn do sféry soukromí fyzické osoby pak lze mít za to, že ochrana, těchto právní sféru fyzické osoby podstatně zasahujících údajů v daném případě, převažuje nad potřebou veřejné kontroly nakládání s veřejnými prostředky, tedy nad právem na informace. Po provedení testu proporcionality dospěl povinný subjekt k závěru, že v daném případě zájem na ochraně soukromí jednotlivce a ochranějeho majetkových poměrů převažuje nad zájmem veřejnosti na zjištění osobních a majetkových  poměrů zaměstnanců, kteří jsou placení z veřejných rozpočtů a je  protonutné dát  přednost  právu na ochranu soukromí  dle čl.  1O  Listiny před právem na informace dle čl. 17 Listiny.


Poučení o odvolání:

Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 kalendářních dnů ode dne jeho doručení u Magistrátu hl. města Prahy, a to podáním u odboru školství a zdravotnictví Úřadu městské části Praha 3 (§ 16 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím , ve znění zákona č. 61/2006 Sb.).

Přemysl Hrabě, vedoucí odboru školství