Praha 3 chce pojmenovat ulice nové čtvrti po osobnostech 17. listopadu 1989

Ulice Václava Havla, Alexandra Dubčeka či například náměstí Charty 77 by mohly do budoucna vzniknout na území Prahy 3. Rada této městské části schválila 19 návrhů na pojmenování ulic a náměstí v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov, které by měly připomínat události a osobnosti 17. listopadu 1989. Seznam s navrhovanými jmény předá starostka Prahy 3 magistrátu kvůli zablokování tohoto okruhu názvů pro budoucí využití v tomto rozvojovém území.

213166_105560__MG_1216.jpg

„Cítíme, že tyto názvy patří k nám i proto, že je to dva roky, co jsme dosáhli toho, aby ulice poblíž Nákladového nádraží Žižkov byla pojmenována po žižkovské rodačce a první dámě paní Olze Havlové. Již v roce 1988 se také konala v Praze 3 na Škroupově náměstí první protikomunistická demonstrace,“ vysvětluje starostka Prahy 3 Vladislava Hujová.

Současné ulice Žižkova nesou tematicky názvy po významných událostech a osobnostech českých dějin. Městská část Praha 3, na jejímž území významná rozvojová lokalita nákladového území leží, chce proto při pojmenování nových ulic a náměstí vycházet také z historie, ale tentokrát z té novodobé.

 

Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží Žižkov
   
Návrh Zdůvodnění
Václava Havla Václav Havel (1936-2011) - dramatik, disident, signatář a mluvčí Charty 77, politický vězeň, jeden ze zakladatelů Občanského fóra, jeden z vůdců Sametové revoluce, v prosinci 1989 zvolen prezidentem
Alexandra Dubčeka Alexander Dubček (1921-1992) - přední představitel Pražského jara, za normalizace pod kontrolou StB, v listopadu 1989 se aktivně vrátil do politiky, předseda Federálního shromáždění
Kardinála Tomáška František kardinál Tomášek (1899-1992) - 1977-1992 pražský arcibiskup, podporoval snahy o obnovění demokracie a náboženské svobody v Československu, 21. listopadu 1989 vydal prohlášení "Všemu lidu Československa", kterým podpořil revoluci a demokratické změny v Československu, roce 1990 přijal čestné členství v Masarykově demokratickém hnutí.
Václava Bendy Václav Benda (1946-1999) - filozof, matematik, politik, signatář Charty 77, její mluvčí, čelní představitel katolického disentu, v roce 1992 předsedy Federálního shromáždění, vedl ˇUřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, zastával mandát v Senátu PČR.
Pavla Tigrida Pavel Tigrid (1917-2003) - jeden z nejvýznamnějších představitelů protikomunistického exilu, v prosinci 1989 se vrátil do Československa, kde působil jako poradce prezidenta Havla, později ministr kultury
Ivana Medka Ivan Medek (1925-2010) - za komunistického režimu perzekuován, Státní bezpečností donucen emigrovat, udržoval styky s disidenty, spolupracoval s exilovým rozhlasem, po roce 1989 aktivní v kultuře, pracoval v kaceláři presidenta republiky (kancléř)
Jiřího Dienstbiera Jiří Dienstbier (1937-2011) novinář, politik, signatář Charty 77, podílel se na založení Občanského fóra, místopředseda vlády ČSFR, ministr zahraničních věcí, v roce 2002 vyznamenán prezidentem ČR Medailí Za Zásluhy I. Stupně, držitel mnoha významných zahraničních vyznamenání.
Věnka Šilhána Věnek Šilhán (1927-2009) - ekonom, pedagog, politik, v roce 1966 jmenován profesorem na VŠE, čelný představitel reformních směru KSČ v roce 1968, vyloučen z KSČ, propuštěn z VŠE, signatář Charty 77, spoluzakladatel Občanského fóra, poslanec, rektor VŠE.
Karla Kryla Karel Kryl (1944-1994) - 1969 emigroval, hlavní představitel čs. protestsongu v období normalizace, spolupracoval se Svobodnou Evropou, na konci listopadu 1989 se vrátil do Československa
Pavla Wonky Pavel Wonka (1953-1988) - disident, člen Jazzové sekce, často vězněný, poslední politický vězeň, který zemřel před rokem 1989 ve vězení, jeho pohřeb se stal protikomunistickou demonstrací
Jaroslava Šabaty Jaroslav Šabata (1927-2012) - levicový politik a filozof, disident, mluvčí Charty 77 a politický vězeň, společně s Rudolfem Battěkem v roce 1988 inicioval vznik Hnutí za občanskou svobodu, v roce 1989 jeden z vůdců Občanského fóra, později poslanec a ministr
Valtra Komárka Valtr Komárek (1930-2013) - ekonom a politik, v listopadu 1989 spolupracoval s Občanským fórem, 10. prosince 1989 se stal prvním místopředsedou tzv. vlády národního porozumění, poté se aktivně zapojil do ČSSD
Josefa Zvěřiny Josef Zvěřina (1913-1990) - římskokatolický kněz, signatář Charty 77, spolupracovník kardinála Tomáška, v listopadu 1989 navštěvoval stávkující studenty a často hovořil na pozvání v terénu, zakladatel a první předseda České křesťanské akademie
Ivana Martina Jirouse  Martin Jirous (1944-2011) - přední představitel českého undergroundu,spolupracoval s nezávislou rockovou skupinou The Plastic People of the Universe, nositel řady literárních cen, politický vězeň
Charty 77 občanská iniciativa, pojmenovaná podle dokumentu z 1.1.1977, kritizovala komunistický režim za nedodržování lidských a občanských práv, jeden z nejvýznamějších projevů opozice před rokem 1989, řada signatářů se aktivně zapojila do politiky v listopadu 1989 i po roce 1989
Několika vět Petice připravená hnutím Charta 77 na jaře roku 1989, zveřejněná 29. června 1989, na podzim 1989 ji podepsalo zhruba 40 000 lidí (včetně mnoha známých jmen). Jména signatářů petice byla pravidelně vysílána zahraničními rozhlasovými stanicemi
Sametové revoluce bývá tak označováno období revolučních změn v Československu mezi 17. listopadem (demonstrace na  Národní třídě) a 29. prosincem roku 1989 (zvolení Václava Havla prezinentem), které vedly k pádu komunistického režimu, symbol revoluce bez násilí
Veřejnosti proti násilí slovenské občanské hnutí, které vzniklo 19. listopadu 1989, na Slovensku sehrálo obdobnou roli jako v českých zemích Občanské fórum (zaniklo 1992), vzniklo z něj několik slovenských politických stran
Občanského fóra 19. listopadu 1989  se v bytě V. Havla sešli představitelé nezávislých iniciativ, kteří se shodli na  sdružení všech nezávislých skupin do jednotného opozičního tělesa, pro které zvolili název Občanské fórum (OF), spojovalo je odmítání komunistického režimu. Stalo se vůdčím centrem tzv. Sametové revoluce, zaniklo 1991, vzniklo z něj několik českých politických stran