Praha 3 chce pomoci lidem se zahrádkami v ulicích  

Stromy v ulicích Prahy 3 by mohly ožít novými minizahrádkami. Radnice představila projekt, díky kterému si lidé budou mít možnost vybrat strom, o který budou pečovat a zapojit se tak dle vlastních sil do zvelebování veřejného prostoru Trojky.  

téma měsíce RN 6/2018 - sdopce stromůInspirací pro tento záměr byl loňský ročník participativního rozpočtu, ve kterém lidé sami navrhli místa, kde by pod stromy chtěli pěstovat květiny. Na náklady městské části pak bylo vybráno a upraveno devatenáct rabátek jako minizahrádky pro sázení květin.

Radnice chce lidem, kteří mají o minizahrádku zájem, nabídnout současně pomoc s počáteční přípravou. Městská část na své náklady upraví rabátko na kvalitní záhonek, aby rostliny měly skutečně odpovídající podmínky pro přežití. Záměrem je, aby minizahrádky v ulicích Žižkova a Vinohrad byly kvalitně založeny a byly dlouhodobě udržitelné. Fyzické, ale i právnické osoby si budou moci v první etapě projektu ještě před prázdninami vybírat z připravené mapy jeden nebo několik ze 713 stromů, u kterých se upraví okolí na záhonek s kvalitní a vhodnou zeminou a Praha 3 je připravena poradit s dalšími nezbytnými kroky. Jedná se o stromy, které má městská část ve své péči. Odbor životního prostředí také vytipoval rostliny, které jsou pro takové prostředí vhodné, mezi nimi jsou například afrikány, břečťan, barvínek, skalník nebo různé druhy cibulovin. Lidé by měli zohlednit, zda se jedná o světlé nebo stinné stanoviště, pak už se sami aktivně mohou podílet na zvelebování veřejného prostoru. Výhodou pro radnici je také to, že prostřednictvím péče o květiny budou moci občané hlásit případné poškození stromů.

Minizahrádky by neměly být oplocovány a jejich uživatelé by neměli kolem záhonků vystavovat plůtky a jiné improvizované konstrukce, protože se o ně nemohl někdo zranit. Právě ochrana rostlin před případnými vandaly nebo jiným zničením se v posledních týdnech stala předmětem vzrušených diskuzí a lišily se i názory na to, zda drobné oplocení je nebo není narušováním či využíváním veřejného prostoru. Například z pohledu Technické správy komunikací, která má v Praze 3 ve správě více než 1 500 stromů, jde stále o veřejný prostor, ke kterému se v případě oplocení musí postupovat jako k jakémukoliv jinému záboru. V takovém případě je podle mluvčí TSK Barbory Liškové „nutný předběžný souhlas silničního správního úřadu s umístěním, plánek s vyznačením záboru, a teprve následně je možno žádat o nájemní/výpůjční smlouvu. Samozřejmě takovéto zařízení nesmí bránit v pohybu na komunikaci a ohrožovat příkladně nevidomé a slabozraké občany, také nesmí bránit v úklidu a údržbě komunikace a péči o stromy a další zeleň.“ Navíc, pokud se jedná o památkovou zónu, musel by se k tomu vyjadřovat také odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy.

Pouliční zahradničení není v Praze 3 novinkou. Této aktivity se zhostilo také hnutí Street Gardening, které si klade za cíl především zvelebovat zanedbaná místa, o která se nikdo nestará, a také k tomu inspirovat ostatní. „V ulicích plných květin, v ulicích kde se lidí znají a seznámili třeba při tomto zahradničení, v těchto ulicích se lidé cítí dobře,“ říká Tomáš Plesník, předseda spolku. „Myslím, že jako projekt to zní dobře. Ne každý má auto a sílu na to dopravit na záhonek 200 kg zeminy.“ Na druhou stranu je k projektu „Adopce stromů“ skeptický, protože se obává, že projekt, který ztratí svoji spontánnost, může ztrácet na atraktivitě pro veřejnost. „Lidé se asi raději starají o to, co si vytvořili od úplného začátku,“ domnívá se. K těmto úvahám ho vede zkušenost právě s projektem participativního rozpočtu, který inicioval. „Nejsem proti těmto adopcím stromů, ale bohužel projekt participativního rozpočtu pro mě nesplnil očekávání a nemyslím si, že adopce stromů bude mít lepší výsledek. Na podzim loňského roku městská část vytvořila 18 záhonků na místech, kde si o ně lidé řekli. Ty čekaly na jaro, aby do nich lidé mohli sázet květiny. Bohužel přišlo jaro a většina záhonků není osázená. Nevím, čím to je způsobené, někteří lidé se odstěhovali. Někteří ztratili o zahradničení zájem. Myslím si, že zdroje a cenný čas odborníků na zeleň jde využít lépe, než na tvorbu záhonků, o které lidé ztratí zájem,“ uvedl Plesník.

Pilotní projekt Adopce stromů není zdaleka jedinou aktivitou, kterou městská část podporuje zkrášlení Prahy 3. Květiny ve městě přinášejí lidem radost, proto každoročně městská část Praha 3 rozdává téměř 7 tisíc cibulek odkvetlých tulipánů a narcisek. Z rozpočtu obce také dotuje truhlíky do oken, podporuje vznik komunitních zahrádek ve vnitroblocích a další aktivity směřující ke zlepšení životního prostředí. Jak participace, tak dotační programy jsou ale pro občany administrativně poměrně náročné. Projekt Adopce stromu s minizahrádkou naopak umožní jednoduše zarezervovat strom, o který lidé mají zájem pečovat, na webu Prahy 3. Mapu stromů vytipovaných k adopci naleznou zájemci na webových stránkách městské části.

Katka Maršálová


Anketa Jaký je váš názor na oplocování stromů v ulicích, jako je v Ševčíkově ulici?

Jakoukoliv aktivitu občanů ke zkrášlení naší MČ vítám. Nevidím důvod, proč by si lidé nemohli před svým domem zasadit ke stromu několik kytiček. Jako jednu z možností pak vidím ve využití participativního rozpočtu, jak se již stalo v minulosti. Městská část zajistí v takovém případě i přípravu zeminy tak, aby se květinám na vybraném stanovišti dařilo. Nicméně zrovna oplocení stromu, jak je vidět na obrázku,
není hezké ani bezpečné a považuji to za nepříliš šťastný výsledek jistě dobrého úmyslu.

Jan Materna (TOP 09), místostarosta


Vážím si každého občana, který je ochoten obětovat kus svého volného času, aby zkrášlil své okolí. Radnice by přitom neměla aktivní občany kritizovat ani jim házet klacky pod nohy, ale naopak by se měla snažit vycházet jim vstříc. Veřejný prostor je nás všech a měla by v něm platit nějaká pravidla, normy a meze. A pokud v něm cokoli děláme, měli bychom se držet obecných zásad a pravidel slušnosti a vzájemného respektu a nesnažit se brát si část veřejného prostoru jenom pro sebe na úkor ostatních.

Gabriela Pecićová (ODS),koaliční zastupitel


Je dobře, že obyvatelé sami od sebe zvelebují prostor, ve kterém společně žijeme. Namísto toho, aby jim městská část bránila, jak to
plánovala starostka Hujová předtím, než se proti ní zvedla oprávněná vlna veřejné nevole, by měla naopak těmto aktivitám vycházet všemožně vstříc. Nikdo přece neoplocuje strom proto, aby tento prostor privatizoval, ale aby ochránil před vandaly a psy tento opečovávaný kousek přírody. Takže – jen víc a houšť, a to i třeba podporou vzniku a fungování komunitních zahrad.

Radek Hlaváček (ČSSD), koaliční zastupitel


Ulice je veřejný prostor ve vlastnictví obce Prahy a dle dohod se podílí na správě městská část a na údržbě placené firmy. Zodpovídají za její údržbu a bezpečnost nás uživatelů na ní, ale i za vzhled ulice. Vynakládá se na to dost financí z pražských rozpočtů. Vítám každý další zasazený strom v ulicích. Ale budu vždy respektovat názor odborníků o jeho vhodném druhu výběru, jeho umístění, úpravy povrchu v místě růstu, zajištění dostatku vody a živin… Vždyť v našem náročném prostředí by měl žít desítky let.

Pavel Ambrož, (KSČM), opoziční zastupitel


Lidé spontánním zakládáním zahrádek u stromů v ulicích nahrazují roli města, které zde selhává. V ulicích Prahy 3 je kolem 3 tisíc stromů. Z pozice starostky je naprosto zcestné systémově napadat tuhle prospěšnou činnost kvůli jednomu nepodařenému plůtku v Ševčíkově ulici. Jednotlivé problémy je třeba řešit přímo na místě, ale bez zbytečného mediálního humbuku. Zahrádky v ulicích nikomu nevadí a není třeba
všechny aktivity ve veřejném prostoru svazovat byrokratickými procedurami.

Martina Chmelová (Ž(n)S), opoziční zastupitel


Téma malých zahrádek u stromů na Praze 3 vyvolalo nebývalý ohlas a zájem. Zásluhu na tom má zejména paní starostka (pro mě)  překotnou změnou stanovisek. Obecně budiž pochválena dobrovolná aktivita občanů za účelem zkrášlování životního prostředí. Takže ano kytičkám bez úředních razítek. Ale dotaz směřuje na konkrétní „pirátské“ oplocení v Ševčíkově ulici. Tam už to ohraničení působí jako zabírání si veřejného prostoru, což principálně nepodporujeme. A toto konkrétní zadrátování prostoru je nevzhledné.

Mojmír Mikuláš (Svobodní), opoziční zastupitel