Politiku jsem si představovala jinak

Vážení spoluobčané, nedávno jsem nastoupila na novou pozici v rámci mého „civilního“ zaměstnání. Zastřešuji nyní 10 zemí v regionu, což s sebou nese více cestování než dříve. Rozhodla jsem se proto rezignovat z rady města, kde jsem se věnovala oblasti zahraničních vztahů.

Za dobu mého působení jsem zahájila spolupráci s mezinárodní vzdělávací institucí Duke of Edinburgh’s International Award nebo s čtvrtí Saburtalo v gruzínském Tbilisi. Dále se zahraničí budu věnovat, ale již jen jako řadová zastupitelka. Mého nástupce nyní vybírají naši zastupitelé jako vždy veřejně na internetovém fóru.

V té souvislosti se chci podělit i o mé dojmy z místní politiky. Nikdy jsem na funkci nelpěla. Přišla jsem přispět svou troškou do mlýna. Když jsem nastoupila, věřila jsem, že páni kolegové ocení mé mezinárodní kontakty, zahraniční zkušenosti a práci, co odvádím. Z řad kolegů z opozice přišla laciná dehonestace a narážky na můj osobní život.
Jediná skutečně věcná kritika byla nízká účast na jednáních rady, která dosáhla přesně 50 %. Chtěla bych, aby byla vyšší, ale zaměstnavatel má povinnost mě uvolnit na 20 dní ročně. Kdybych se měla účastnit pokaždé, fond bych touto dobou již vyčerpala. Minimálně účast radních však doufám zvýší novinka, kterou jsme prosadili – zasedání rady se nyní lze účastnit i pomocí videokonference. Služební cesta nebo nemoc tak již nebudou automaticky znamenat neúčast. Podobná opatření nejvíce pomohou právě neuvolněným politikům, kteří chodí do zaměstnání a práci pro městskou část se musí věnovat především ve vlastním volném čase.

Anna Kratochvílová,
zastupitelka za Piráty