Lék na klimatickou úzkost

S klimatickou úzkostí či žalem se setkávám v okolí i ve své terapeutické praxi stále častěji. Změnu klimatu totiž pociťujeme už nejen v letním parnu – sucho a extrémy počasí nás začínají sužovat celoročně. Zásoby vody se ztenčují, slábne úroda plodin, kterým se u nás vždy dobře dařilo, a tak zdražují i základní potraviny. S komplikacemi se potýká i oblíbené pivovarnictví. Ve vyprahlém městě bývá v horkém létě život nejen nepříjemný, ale vysloveně o zdraví. Není divu, když nás pak přepadnou obavy z budoucnosti a také smutek, že ztrácíme přírodu, kterou známe a máme rádi.

Protože je klimatická úzkost čerstvým pojmem, málokdo ví, jak své pocity strachu z měnícího se světa popsat. O to důležitější je o nich mluvit. Už jen zjištění, že v tom nejste sami, může přinést úlevu. Při silnějších projevech sklíčenosti a úzkosti není od věci poradit se s psychologem či terapeutem.

Nabízí se ale i další krok, díky němuž zmírníte nejen projevy klimatického smutku, ale dokonce i jeho příčinu – a to být aktivní při řešení. Vědecké poznatky hovoří jasně: změna klimatu způsobená lidskou činností je nepopiratelná, ale klimatické katastrofě se můžeme vyhnout, pokud brzy zavedeme potřebná opatření na všech úrovních. Vládě i komunálním politikům dávejte najevo, že musí trvat na snižování emisí a zavádět (a hlavně naplňovat) klimatické plány. Můžete také pomáhat radnici vytipovat, kde sázet nové stromy nebo zakládat komunitní zahrádky. Každým, byť drobným, krokem prospějete vlastnímu zdraví i ostatním lidem a přírodě. A zejména: s každým krokem bude úzkost a strach slábnout.

Martina Chmelová,
zastupitelka za Zelené