Jak jsem ušetřil radnici milion ročně

S příchodem evropského nařízení na ochranu osobních údajů (známější pod zkratkou GDPR) se musela všechna města přizpůsobit a zřídit funkci pověřence pro ochranu osobních údajů. Praze 3 pod bývalým tajemníkem a bývalou radou se souladu s GDPR podařilo dosáhnout nebývale draho. Zpracoval jsem analýzu, jak se s novou povinností vyrovnaly ostatní srovnatelné městské části. Praha 3 vychází ve všech ohledech nejhůře.

Za analýzy zaplatila přes tři a půl milionu korun rok staré neznámé firmě bez referencí. Nepravomocně dostala i pokutu od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za dělení zakázek (díky rozdělení byly zakázky podlimitní, a tedy „soutěžené“ neveřejně). Jinde dělaly analýzy renomované společnosti za méně než polovinu. Taková Praha 4 zaplatila dokonce jen něco přes dvě stě tisíc a Praze 7 stačilo pouhých šedesát.

Svou analýzu jsem představil během mimořádného zastupitelstva, které opozice svolala kvůli odvolání tajemníka. Právě tajemník tisky se zakázkami předložil minulé radě. Ať už jednal na základě instrukce politiků či nikoli, tento „omyl“ považuji za zásadní manažerské selhání. Udělat si srovnání a průzkum trhu nikoho nenapadlo.

Minulé vedení také platilo přes čtvrt milionu měsíčně za služby externího pověřence GDPR, za které srovnatelně velká Praha 11 platí jedenáct tisíc. Reálně bychom měli platit do dvaceti tisíc korun měsíčně. Na tuto úroveň náklady nyní postupně stahujeme, čímž dosáhneme milionové úspory. Až si bude opozice opět stěžovat, že nějaký radní bere deset tisíc měsíčně, tak jim připomenu, že tento rok máme na odměny už vyděláno.

Štěpán Štrébl,
zastupitel za Piráty