Uplynulo sto pět let od smrti prvního žižkovského starosty Karla Hartiga

Hrob rodiny Hartigovy, kde je pochován i stavitel Karel Hartig, nalezneme na Olšanských hřbitovech. Osobnost a zásluhy prvního žižkovského starosty Hartiga si v den výročí jeho úmrtí ve čtvrtek 12. srpna přišel jménem celé radnice na Olšanské hřbitovy připomenout také zástupce starosty Jiří Matušek.

Karel Hartig (1833 – 1905)

Stavitel Karel Hartig sehrál důležitou úlohu při konstituování Žižkova jako samostatného města.

Roku 1870 založil Občanskou záložnu na Žižkově a tento peněžní ústav pak valnou měrou – především poskytováním levných úvěrů - podporoval stavební ruch rostoucího města.

Karel Hartig již roku 1868 spolu s dalšími majiteli domů podal návrh, aby byla nově stavěná osada nazvána Žižkovem. 16. července 1875 rozdělil Zemský výbor přes nesouhlas obecního zastupitelstva Královské Vinohrady na dva díly. Při rozdělení připadlo prvnímu dílu – dnešnímu Žižkovu – 354 domů a druhému dílu – dnešním Královským Vinohradům – 235 domů. Příslušný výnos nechával oběma dílům právo žádosti o udělení nového jména. Žižkovští toho využili a pojmenování Žižkov tak bylo úředně uznáno rozhodnutím c. k. ministerstva vnitra v srpnu 1877, když se neujaly proponované názvy - loajální Rudolfov nebo neutrální Nová Praha.

Karel Hartig byl ale prvním starostou Žižkova zvolen už 22. března 1876 jako zástupce strany národní. Hartigův věhlas ovšem přesahoval hranice Žižkova - stál u zrodu Hlaholu, Sokola, Umělecké besedy... Byl to také on, kdo prosadil pojmenování domů, náměstí a ulic po význačných osobnostech či místech husitství a reformace.

Občanská záložna, kterou Hartig založil, se ale dostala do problémů – Hartig a jeho společníci byli obžalováni pro zločin podvodu a přečin zaviněného úpadku. Starosta Hartig byl nucen rezignovat a dokonce se přestěhoval ze „svého“ Žižkova na sousední Vinohrady. Po Hartigovi převzal starostenský úřad jeho přítel Jan Nepomuk Richter (1829–1913). Setrval v něm pouhý jeden den, byl to však den nadmíru důležitý, neboť právě tehdy byla zastupitelstvem schválena žádost o povýšení Žižkova na město. Proces formování obce zakončilo císařské privilegium z 15. května 1881, kterým František Josef I. povýšil Žižkov na město.

Nutno ještě dodat, že roku 1879 se konal proces s představiteli záložny, ve kterém byli všichni osvobozeni.